V reportáži z koncertu Guano Apes jsem vám sliboval, že vás čeká ještě krátký rozhovůrek s jejich baskytaristou. Nelhal jsem - tady je.
Byla basa tvá první volba, nebo jsi hrával i na jiné nástroje?
Vždycky jsem hrál na basu. Už od svých šestnácti. Moje první kapela Rostfrei (se kterou jsem také odehrál svůj první koncert v rodném Moringenu) prostě potřebovala basáka, tak mě do toho víceméně natlačila.
Jak ses učil hrát? Chodils do škol?
Jsem samouk. Jen kamarád Fabio Trentini mi občas ukázal kudy kam.
Umíš hrát z listu? Myslíš, že je to důležité?
Nikdy jsem neuměl noty a pořád mě to ani moc nezajímá. Mám totiž pocit, že taková znalost může mít vliv na mou kreativitu. Bojím se, že kdybych uměl číst noty, nedokázal bych se už nikdy svobodně vyjádřit.
Jaké techniky používáš? Slap, tapping, prsty...?
Hraji prakticky všemi styly. Nejčastěji ale prsty.
Jak vznikají tvé basové linky?
Spoustu z nich složím, když si doma jen tak jamuji. Velká část je také ovlivněna Henningovou kytarou. Dáváme si navzájem spoustu prostoru.
Necháš se také inspirovat jinými basisty? Když jsem poslouchal skladbu Suzie, zdálo se mi, že tvůj part má takový claypoolovský šmak.
Jasně že mě neustále ovlivňují jiní hráči. Ale mám pocit, že zrovna v případě Suzie jsem se nechal inspirovat Stuartem Hammem.
Jak cvičíš? Máš nějaké speciální triky?
Ehm... Hlavně bych měl asi cvičit víc.
Používáš nějaké speciální zařízení na cvičení? Practice amp nebo třeba rockmana?
S tím si nedělám hlavu. Bydlím totiž na farmě daleko od lidí. Jen moje rodina má trošku problémy se sluchem.
