Softwarové sekvencery v roce 2011 - fejeton
Do druhého desetiletí třetího tisíciletí vstoupí řada firem vyvíjejících softwarové audio-MIDI sekvencery, s naprosto zásadními změnami. Pojďme se na ně podívat.
Logic
Apple Logic je dnes ve verzi 9. Jak historická zkušenost napovídá, dle označení operačního systému firmy Apple, další verze se má jmenovat Logic X a teprve poté ponese číselné označení. Jednotlivé verze operačních systémů Mac OS X se rozlišují ještě přízviskem. Ta jsou volena ze zvířecí říše, konkrétně ze šelem kočkovitých (Kodiak - veřejná Beta verze, nejedná se také o šelmu kočkovitou; dále pak již kočičky Cheetah, Puma, Jaguar, Panther, Tiger, Leopard, Snow Leopard). V případě sekvenceru Logic se v Applu rozhodli rozlišovat jednotlivé verze také přízviskem jiných domácích mazlíčků - tentokráté šelem psovitých. První přejmenovaná verze tedy ponese celý název Logic X 10.1 Retriever a tento sekvencer má být uživatelsky velmi přívětivý a dokonce ve svém zlatém provedení plně ovladatelný i nevidomými. Další verze má nést označení Logic X 10.2 Pitbull a definitivně má skoncovat s konkurencí. Grafické prostředí je nazváno Air a vězte, že po jeho různých mutacích, budou toužit všichni. Verze bude plně 64bitová, ale bude existovat i mobilní verze pro iPhone, iPad a iTrip (dosud nevydané mobilní zařízení velikosti nehtu malíčku, s nímž bude možné na cestách telefonovat, posílat a přijímat emaily včetně dokumentů, zaznamenávat svou trasu pomocí GPS, ale hlavně nakupovat pomocí Apple Store).
Ale pozor, směr Logicu není tak jistý. V zákulisí se mluví o tom, že o sekvencer Logic mají zájem firmy Plugorama a Museresearch, které spolu vyvíjejí speciální hudební počítače Receptor, jejichž operační systém je postaven na Linuxu. Logic by se tak z majoritních platforem jako byly Atari a následně PC (Windows) přestěhoval přes minoritní platformu Apple Mac OS až na hudebními profesionály nevyužívanou platformu Linux. Logic tak bude ještě dokonalejší, ale používat už ho nebude moci opravdu téměř nikdo. Pochopitelně by došlo i k drobnému přejmenování na Logic Issuer.
Cubase
Na internetu se již dnes dají najít záznamy o Cubase 6. Různé uživatelské diskuze se převážně věnují zprávám o tom, jaká že další úžasná nová funkce v sekvenceru Cubase 6 bude. Ale omyl! Žádná z verzí Cubase ještě nenesla vyšší označení než Cubase 5 a není důvod to měnit (pomineme-li takové výstřelky jako Cubase VST/24 a Cubase VST/32 - poslední verze byla ovšem opět VST/32 5.32). Vzpomeňme na verzi Cubasis VST 5 z roku 2000. Vzhledem k tomu, že technologie VST už je moc “okoukaná”, vsadí Steinberg na svou druhou silnou technologii, sice ASIO. Nová verze se tedy bude jmenovat Cube-base (tak bude definitivně odhalen původ názvu a zamezí se tím dalším spekulacím o jejím rodu). Jak je u Steinbergu zvykem, k dispozici bude několik variant sekvenceru s různým dodatečným vybavením. Nejméně vybavená verze tedy ponese název Cube-base ASI-NE 1, vyšší verze ponese název Cube-base ASI-JO 1 a nejvybavenější verze ponese název Cube-base URČITĚ-JO 1. Hlavním směrem, kterým se budou nové verze Cubase ubírat, je vyšší propojení s hardwarovými nástroji, ale i efektovými jednotkami, mixážními pulty, zesilovači a konečně i hi-fi technikou, firmy Yamaha.
Řada uživatelů se ptá, jaký je vlastně rozdíl mezi Cubase a Nuendo. Filozofie byla v roce 2000, kdy Nuendo poprvé spatřilo světlo světa, jasná: Cubase je MIDI/audio sekvencer (tedy s důrazem především na MIDI), zatímco Nuendo je audio/MIDI sekvencer (tedy s důrazem na audio). Nuendo je silnější v oblasti zvukové postprodukce, nabízí více video standardů. Směr je tedy nabíledni: v nových verzích Nuendo půjde i stříhat video a ovce.
Sonar
Firma Cakewalk (tedy dortí chůze - tak se měl původně také jmenovat známý taneční prvek Michaela Jacksona, jehož vývoj byl firmou dlouze sponzorován a základy vycházely z tance Cake Walk postaveného na 2/4 metru a dvou alternativách těžké doby, který měl ovšem polyrytmický charakter, který vycházel z afrického tance; nakonec ale větší částku zaplatili obyvatelé Měsíce a prvek se jmenuje Moonwalk), která je autorem sekvenceru Sonar, má před sebou ještě jeden krok - Sonar 9. Ale jak historická zkušenost napovídá, bude se jednat o poslední verzi s tímto označením. Poslední verze s označením Cakewalk Pro Audio, nesla číslo 9.03). Nová verze se bude jmenovat Alarm. Jak je známo, v roce 2008 získala majoritní podíl ve firmě Cakewalk firma Roland (původní logo Cakewalk se tenkrát změnilo na Cakewalk by Roland). A tak, zatímco Cubase začne být čím dál více pro-jamahovská, nový Alarm bude čím dál těsněji spolupracovat s produkty firmy Roland, potažmo tedy i Boss, jež je také součástí skupiny Roland. Prostředí nového sekvenceru bude v základní filozofii neměnné od Sonaru i Cakewalku Pro Audio. Ale k dispozici bude více barevných a grafických prvků. Uvažuje se o kompletním plnohodnotném 3D provedení s dokonalými grafickými simulacemi hardwarových zařízení a jednotlivých komponent.
Pro Tools
Firma Digidesign (jež je součástí skupiny Avid, do které dnes patří i M-Audio, Pinnacle a Sibelius) uvede Pro Tools 8.0.7. Update na verzi 8.0.5 a vyšší z verzí 8.0.4 a nižších, bude zpoplatněn. Nebude zpětná kompatibilita z projektů Pro Tools 8.0.5 a vyšší na nižší verze. Pro Tools 8.0.7 budou na první pohled vypadat a ovládat se stále stejným způsobem. Nicméně zásadní změnou ve zpoplatněné verzi 8.0.5 bude to, že majitelé sekvenceru Pro Tools a notátoru Sibelius budou schopni pomocí speciálního nástroje v Pro Tools exportovat do Sibelia nejen samotné noty, ale dokonce i celé zvukové stopy včetně efektů a virtuální nástroje (tomu ovšem bude v Sibeliovi předcházet odstranění zbytečných plug-in formátů VST a jejich nahrazení digidesignovským formátem RTAS).
Slovo sekvencer (anglicky sequencer) má původ v češtině. Jistý vášnivý (nikoliv však nadaný) muzikant, vynalezl zařízení, které se po jím zahrané chybě automaticky vrátilo na místo před chybou a bylo možné chybu opravit. Pán se jmenoval Jára Vašek, nazývaný "Venca". Pro jeho časté hudební chyby se v hudební hantýrce začalo na jeho počest jakékoliv hudební chybě říkat "Sekvenca", a tak se jmenoval i jeho vynález. Původně šlo tedy o zařízení, ve kterém šlo opakovaně opravovat neustávající muzikantovy chyby.