Pryč jsou doby, kdy všichni zpěváci měli v rukou na konci kabelu Shure 58, popřípadě ti bohatší a pokrokovější nějaký ten „bezdrát“. Nyní si stačí už jen pomyslet, jak by asi měl vypadat váš nástroj frontmana, který srazí davy na kolena, popřípadě beznadějného romantika, který bude ladit náladu na večerní seanci u sklenky červeného. Není problém, aby měl tvar, jakýkoli se vám zamane. Buď můžete své neotřelé cituplné verše kvákat do kalichu právě se otevírajícího oroseného tulipánu nebo přitisknout neoholenou tvář na temeno nekompromisně vyhlížející lebky a tvrdě sdělovat světu realitu, na kterou nebyl dosud připraven.
Společnost okolo Olafa Diegela, která se již v minulosti blýskla výrobou 3D tištěných elektrických kytar po vzoru pavoučí sítě nebo hodinářského strojku, se nyní rozhodla pro menší, ale o to nápaditější kolekci. Celý dokonale vyhlížející skelet lebky s retro vstupy v místě temene byl stejně jako tehdy pavoučí kytary, vytištěn na stroji EOS Formiga P110. Zatímco tehdy za použití hliníku, nyní byl jako pokusné médium použit nylon. Celý výsledek byl překvapivě tak dokonalý, že se rozhodli u nylonu už zůstat, s možností do budoucna, na přání zákazníka, použít kov jako luxusnější verzi.
Za tento odlitek by se skutečně nemusel stydět ani Ozzy Osbourne, ani třeba Marilyn Manson. S nápadem přišly kreativní hlavy na švédské Lundské universitě, krom Olafa Diegela zejména Terry Wohler a použili software 3D CAD firmySolidWorks. Pánové, bravo! Tak už jenom nacenit, a šup s tím na pulty. Co jiného nakonec naplnit do takto krásně vyvedené hlavy, než opět, již výše zmiňovanou, 58 od Shure a pěkný klasický XLR konektor. Dle Diegových slov by nebyl problém finanční ani technologický za minimálních změn použít jak jinou mikrofonní kapsli, tak třeba jiný povrch či strukturu "hlavy" mikrofonu. Myslím, že když si po vzoru Zakka Wildeho necháte svařit stojan pod mikrofon z ušlechtilého ocelového řetězu, úspěch nemůže nepřijít!
(Alice)
