Powerwolf - temná stránka křesťanství

Hvězda německých power metalistů Powerwolf nezadržitelně stoupá. Poprvé jsem je viděl na loňském Metalfestu, a přestože tomuto žánru běžně neholduju, jejich show mě vážně dostala. Kromě intenzivního turné letos potěší fandy už v pořadí čtvrtou deskou, s názvem Blood of The Saints.  (psáno pro časopis Muzikus 1/2012, pozn.)

Minulý rok bylo jejich vystoupení v Plzni pro mnohé šok. Dnes to bylo přímo davové šílenství. Takové přijetí jsem tu zažil v odpoledních hodinách jen u EKTOMORF. Co mě však nejvíc udivuje je, jak můžete v těchhle hadrech lítat po pódiu...

Matthew: Vypotili jsme tak litr na osobu. (smích)

Falk: Padneme za naše publikum. (smích)

Matthew: Ještě že jsme nehráli o dvě skladby víc, protože v tomhle horku bychom už vážně padli.

Vaše nová deska bude na světě během dvou týdnů a nepochybně můžeme očekávat klasické Powerwolf. Překvapivé je však načasování vydání. Během letní sezony není zas tak běžné vydávat desky. Byl to tedy úmysl, nebo se příprava desky protáhla?

Matthew: Osobně jsem toho názoru, že našim fanouškům je to v podstatě jedno. Je pravda, že přes léto mají lidi jiné zájmy a chtějí hlavně na dovolenou. Ale zase, jak jsi říkal, moc toho přes léto nevychází, takže se našemu výtvoru dostane více pozornosti.

Falk: Navíc se samotnou desku snažíme propagovat přímo na festivalech. Možná až trochu vlezle, ale přece jen musíme bojovat o své místo na trhu.

Když si někdo vybaví vaši kapelu, okamžitě ho napadne vaše image, jejíž zbytky jsou na vás stále vidět... (smích)

Powerwolf: ... to svinstvo nikdy nejde dolů. (smích)

Samotná image a kombinace témat, která se snažíte spojit, jsou jedinečné, ale zároveň trochu matoucí. Křesťanství + zlo + vaše texty + kostýmy. Co se tím vším snažíte vyjádřit?

Matthew: Pohybujeme se v rámci konceptu náboženských témat, mystiky a historie. My pouze vyprávíme příběhy. Nikdo z nás nemá blízko ani ke křesťanství, ani k satanismu nebo něčemu podobnému. To jsou pouze témata, o kterých chceme zpívat. Ale je pravda, že náš vzhled může být trochu matoucí. Je to poznat na tvářích návštěvníků, co nás vidí poprvé. „Co to sakra je? Kapela, co hraje chytlavý metal, ty hadry...“ Ale po dvou skladbách na to stejně začnou pařit, a to je náš hlavní záměr. Samotný metal je náboženství.

Svou cestu skrz vražednou konkurenci a nejen powermetalovým žánrem pojali chytlavým a zpěvným způsobem, zaměřeným na refrény a chytlavá až vtipná hesla. Nepostradatelnou součástí kapely je i neobyčejná image, kdy se na jednom pódiu střetávají křesťanské motivy (obrazy svatých, mnich s mikrofonem, kadidlo a oblíbené „hallelujah“) a děsivě pomalovaní psohlavci s nástroji. Ať to zní všelijak šíleně, tohle strhne každého. Kdo neviděl, nepochopí...

Už jsme načali oblasti, kterým se rádi věnujete, ale kam proboha chodíte na názvy skladeb typu Saturday Satan nebo Resurrection by Erection?

Matthew: Jsme pouze banda týpků, co se ráda baví. Do toho jsme bezedná studnice šílených nápadů. Někdo přijde s nějakým nápadem a my ho pouze dále zpracujeme.

Falk: Dobrý název je základ atraktivní skladby. Právě díky tomu jsou ty dvě hitovky, co jsi jmenoval, populární, protože se snadno pamatují. Pokud někdo nazve skladbu dvěma větami, tak si ji asi těžko zapamatuješ.

Nápadům nepochybně pomáhá i „schnapps“! (smích) Když se podíváme na vaši pódiovou prezentaci, je vidět, že si to nepochybně užíváte. Matthew pobíhá s druhým kytaristou po pódiu, Falk hecuje publikum... Ale vaše gesta mi přijdou, pokud se neurazíte, někdy až příliš systematická. Kytaristi se na stejný způsob prohodí, ty, Falku, pořád chodíš a nepřehlédnutelně sleduješ, co ostatní dělají. Pak zase na stejný způsob motivuješ publikum. Používáte tedy nacvičené pohyby pro každý koncert?

Matthew: Ani ne, spíš bychom s tím měli začít, protože každý si tam dělá, co chce, a vzniká z toho tak trochu chaos. Není tam žádný koncept, ale pokud to je turné, každý už poměrně dobře ví, co má dělat. Stane se z toho rutina a v jedné chvíli např. vím, že mám ještě minutu, než budu hrát sólo, tak se proběhnu...

Falk: Když pak hraje sólo, tak zase vím, že mám jít hecovat lidi...

Matthew: Ale obecně v tom není žádný velký systém. Nemáme domluvu, že ve 2.40 má tenhle udělat takové či onaké gesto.

Měl jsem to totiž dost spojené s kapelami z osmdesátých let, kdy hlavně hair metalisti padali současně na kolena apod.

Matthew: Když se budeš příště na nás pozorně koukat, uvědomíš si, že je dost situací, kdy vážně nevíme, co se kolem děje. (smích)

Falk: Včera na Metalcampu to bylo dost jiné. Závisí to taky na reakcích lidí.

Matthew: Včera dva z nás málem spadli z pódia, když jsme po něm pobíhali.

Na živých vystoupení si dáváte hodně záležet. Kde však hrajete raději? V klubech, nebo na festivalech?

Matthew: Těžko bych si vybral. Navíc jsou koncerty hodně odlišné. Na festivalu to je vždy jedna velká oslava. Na druhou stranu i vystoupení v klubu může být úžasné, protože jsme si tam s fanoušky hodně blízko. Dnes jsme byli až příliš daleko od lidí, zato v klubu jsme od sebe jen kousek, a navíc na nás jdou jen naši fanoušci.

Jméno Powerwolf bylo tak dva roky zpátky v Česku téměř neznámou kapelou. Dnes z vás však dav naprosto šílel a vaše akcie nezadržitelně stoupají. Je to poznat i na čase, který jste oproti loňskému Metalfestu získali. Nedivil bych se, když bych se dozvěděl, že takovýto scénář zažíváte i v jiných zemích...

Matthew: Ano, je tomu tak, ale taky proto tvrdě dřeme. Chce to hodně energie, času a tvrdé práce. A to říkám upřímně, ať už to zní bůhvíjak kýčovitě. Jsme rádi, že naše tvrdá práce vede k čím dál větším úspěchům.

Vy jako německá kapela pocházíte ze země, která je označována jako hlavní metalový trh v Evropě. Popište nám blíže tu vražednou konkurenci mezi místními kapelami.

Matthew: Ve větších městech si můžeš zajít na kvalitní metalový koncert v podstatě každý večer. Jsou situace na turné, např. v Hamburku, kdy v ten samý večer hraje jiná dobrá kapela v klubu naproti. Na jednu stranu je to paráda, že máš takový výběr, ale zase si pak člověk musí přísně vybírat, na co vůbec půjde. Já sám, když mám volno, nemůžu jít na všechno. V mém městě měli např. hrát Anthrax, ale zase jsem chtěl vidět dvě další kapely následující týden, tak jsem nešel.

Jak se tedy snažíte bojovat s touto situací? Co děláte pro to, aby fanoušci přišli právě na váš koncert?

Matthew: Jsme lepší než ti ostatní! (smích)

Falk: Snažíme se z našeho koncertu udělat oslavu samu o sobě.

Matthew: Jako muzikanti chceme fanouškům předat velké množství zábavy. Lidem se to stále líbí, tak věříme, že to tak půjde i dál.