Na dalších stránkách vás čeká pokračování ohlednutí za hudebnim veletrhem Muzika 2001. Mimo to, že zde naleznete navázání na předchozí reportáže, vás čeká také počtení o tom, jak to viděl Alex očima baskytaristy a pan doktor Stehlík vás provede pavilonem E, kde se nacházely expozice převážně věnované klasickým nástrojům. Stiskněte play na svém přehrávači, kam jste vložili svoji oblíbenou desku, připravte si oblíbený nápoj a uvelebte se v lenošce. Teď už vám myslím nic nebrání projít si, alespoň na našich stránkách, pražské Výstaviště.
Vladimír Švanda
Úhel pohledu: elektrická kytara - efekt - aparát
Firma Boss představila tři novinky ze série Boss Twin Pedals. První je opět digitální efekt pro modelování lampového zvuku, druhý velice obsáhlý grafický ekvalizér a třetí nese název Loop Station, tedy stanice pro nahrávání různých smyček, jejich míchání a podobnou práci s nimi. Eleca-Dinosaur - tak se jmenuje zcela nová řada krabiček základních efektů na zem, dováží je Audiopolis. Co se týká aparátů, od loňska zcela nově přibyl stánek se značkou Hughes & Kettner, kde bylo novinek poměrně dost. Vybrat jste si mohli z celé série jak menších kombíček, tak pořádně silných zesilovačů. Dalším objevem (tedy aspoň pro mě) byla firma Desperado, která představila nástrojová komba pro naprosto univerzální použití - pro kytary, basy, zpěv, klávesy apod. Line6 vyloženou novinku sice nepředstavila, vyzvěděl jsem ale, že se chystá úplně nová řada ještě dokonalejších aparátů s názvem Vetta - na cenu se ale raději neptejte, myslím, že to nebude nic pro smrtelníky. Jako vždycky jsem ale navštívil seminář Petera Bindera, který mi opět dokázal, že tyhle aparáty "prostě hrajou". Dostupnější záležitostí bude určitě novinka od firmy Laney. Ta přišla s novou řadou komb a zesilovačů, které nesou označení TT - Tube Tone. Jejich zásadní výhoda oproti starším typům by měla být možnost skvělého "vybuzeného" zvuku, ovšem i při nižší hlasitosti, čehož má dosáhnout přepnutím z pentodového do triodového režimu elektronek. Může to být hodně praktické pro cvičení. Modrý George Dennis rozšířil produkci o některé basové aparáty a do budoucna chystá výrobu komb pro akustické kytary a výrobu hybridních nebo dokonce tranzistorových aparátů pro méně majetné jedince. Na jejich stánku byl také k vidění Fender Cyber Twin, který pracuje s přednastavenými analogovými zvuky a digitálními efekty. Samovolný pohyb potenciometrů po zapnutí tohoto aparátu je nezapomenutelný. Samozřejmě, nechyběli ani zástupci ostatních značek, jako je Vox, Peavey, Marshall, nikde jsem ale žádnou výraznou novinku nezaznamenal.
Letošní veletrh byl v jedné věci dost jiný než ty loňské - připadal mi, pominu-li hlavní scénu, tišší. To je jednoznačné pozitivum. Sakra, nebo z té Muziky už hluchnu?!
Jan Diviš
Akustické kytary
V minulém čísle Muzikusu jsme ukončili naši procházku po Muzice 2001 zastavením u dražších a luxusnějších kytar zavedených firem. Dnes navážeme zastavením u stánku německého prodejce C. A. Göetze. Tato firma představila větší počet špičkových kanadských kytar Larrivée a také u nás méně známých nástrojů K. Yairi. Zahrát si na ně bylo opravdové potěšení, Larrivée jsou vyhlášené pečlivým řemeslným zpracováním, kvalitními materiály a špičkovým zvukem. Musel jsem dát za pravdu všem, kdo tyto kytary propagují. Jsou opravdu skvělé. Ceny v DM se pohybovaly od 1960 do závratných 11 900. K. Yairi vás překvapí hlavně neobvykle řešenou dělenou kobylkou u některých modelů. Jejich produkce je také hodně rozmanitá. Naleznete zde dreadnoughty, jumba, jazzové a poloakustické modely, jakož i dvanáctistrunné či klasické nástroje. Ceny těchto kytar byly také v DM, a to od 970 do 3910.
Na závěr jsem navštívil stánky českých kytarářů. Nováčkem na veletrhu byly nástroje značky Corona z Krnova. Tyto ručně stavěné kytary byly nabízeny za příznivé ceny - polomasiv od 8540 Kč, celomasiv od 13 420 Kč. Mistrovsky stavěné kytary nabízí i pražský tandem Kobrle & Stehno. Kromě dreadnoughtů určených spíše ostrým hochům od bluegrassu byly k mání i jiné tvary - poněkud kulatější Grand Auditorium a zmenšený Concert. Posledně jmenovaný se stal mým favoritem Muziky 2001. Kytara prostého designu z kvalitních materiálů krásně reagovala na hru prsty a zněla pěkně barevně. Okamžitě jsem si vybavil zvuk akustické kytary známý z nejčerstvějších nahrávkách Erica Claptona. Radost mi udělala i její příznivá cena 23 700 Kč. Jinak pánové vyrábějí polomasivy od 11 900 Kč a celomasivy od 19 700 Kč. Pravidelným čtenářům Muzikusu mohu poodhalit, že test těchto nástrojů již téměř rok připravuji, takže výsledek bude stát opravdu za to. Posledním letošním zastavením byla návštěva výstavních prostor kytaráře Petra Matouška z Lubů u Chebu. Představil mi svoji novinku - krásnou osmistrunnou klasickou kytaru vyrobenou na zakázku pro kytaristu Pavla Saidla. Ačkoli převážnou část jeho produkce tvoří klasické kytary - polomasivy od 18 000 Kč, celomasivy od 35 000 Kč - nástroje typu country & western si ještě občas s chutí postaví. Ukázal mi také pevný obal, který mi učaroval. Je ušit z měkkých materiálů, které uvnitř místo polstrování ukrývají tenkou plastovou skořepinu. Výsledkem je extrémně lehký, ale i odolný pevný obal na kytaru, housle, kontrabas či jiné nástroje. Dle mého názoru geniálně vymyšlený výrobek značky IKA má drobnou vadu na kráse. Jeho cena se pohybuje od 4392 Kč.
Tímto má procházka po pražském Výstavišti pomalu končila a já se šel občerstvit teplou klobásou a horkou porcí funky muziky, kterou právě servírovala skupina Žáha, jedna z mnoha živě vystupujících kapel.
Martin Heřmanský
Basa tvrdí muziku...
... i Muziku, tentokrát tu s číslem 2001. Na letošním veletrhu bylo, jako vždy, na co koukat a taky hodně co poslouchat. V mém "basovém oboru" se objevilo i pár novinek, ale popořádku. Zamrzela mne neúčast firmy Houdek z Plzně, údajně zaviněná stěhováním prodejny v termínu shodném s konáním veletrhu. A tak se tentokrát nekonaly žádné Ampegy, ani Crate, což byla určitě škoda. U tradičních vystavovatelů se nalézaly tradiční výrobky tradičních značek - Praha Music Center předvedly pod hlavičkou Marshall 150 W kombo B 150, 400W hlavu VBA 400 a krásný 8x 10" box VBC 810, u Lídla byla k vidění komba Peavey, na stánku hradeckého Petrofa určitě upoutaly kvalitní a líbivé baskytary Ibanez, pražská firma Audiopolis již podruhé prezentovala cenově zajímavé nástroje asijského původu, u expozice další pražské firmy Music Trade určitě zaujaly kvalitní aparatury Hartke a Laney (nezahlédl jsem ale žádné kombo Hartke z řady KickBack, které považuji za velmi vydařené a doufám, že se mi podaří je pro Muzikus otestovat). Také stánek K-Audio byl již tradičně bohatý na basové produkty firmy Warwick - prezentovány byly nástroje čtyř i pětistrunné z řady Streamer Standard, Corvette Standard a FNA, komba Take 12 a Sweet 15, hlavy Quad IV a Sonic III s boxy W 410 Pro (4x 10") a W 115 Pro (1x 15"), bylo se opravdu na co dívat i co zkoušet (samozřejmě tak, aby nebyla překročena povolená hladina hluku, že ano!).
Novinkou letošního veletrhu Muzika 2001 byla účast břeclavské firmy AST Tomeček, která dováží kvalitní akustické a elektroakustické kytary značky Crafter. V její expozici mne upoutala pěkná elektroakustická baskytara s modelovým označením GAB-24S. Na první pohled dílensky pečlivě zpracovaný nástroj v provedení cutaway má vrchní desku z masivního smrku, luby a zadní deska jsou mahagonové. Aktivní elektrika s ekvalizérem spolu s kobylkovým piezoelektrickým snímačem Shadow, zapuštěným v plastovém pouzdře do lubu, zlatá mechanika, vykládaná rozeta kolem ozvučného otvoru a luby i vysoký lesk použitého transparentního laku dodávají nástroji na atraktivnosti. Při maloobchodní ceně kolem 18 tisíc jde skutečně o velmi zajímavou novinku na našem trhu.
Asi nejatraktivnější novinkou, představenou na veletrhu, byla nová řada basových aparátů firmy George Dennis z dílny konstruktéra Aleše Bajgera. Jedná se o velmi sofistikované přístroje, které rozhodně nelze zařadit do kategorie výrobků "plug'n'play rock'n'roll". Prezentována byla úplná řada, tedy zesilovače Bassic Tube 120 a 200 (120 W a 200 W), boxy GD 115 Bs a GD 115 Bd (300 W, 1x 15" Celestion + tweeter, liší se velikostí boxu), GD 410 B (600W, 4x 10" Celestion + tweeter) a GD 210 B (300 W, 2x 10" Celestion + tweeter), komba Bassic Tube 120 s osazením buď 1x 15" Celestion + tweeter nebo 2x 10" Celestion + tweeter. Konstrukce lampového zesilovače je, jak již bylo naznačeno a jak je již u této značky zvykem, velmi propracovaná s důrazem na variabilitu jednotlivých sekcí ekvalizace, tedy basů, středů a výšek. Měl jsem jen krátkou možnost se s tímto aparátem seznámit během hraní na pódiu Křižíkovy fontány (v konfiguraci hlava Bassic Tube 200 + boxy 1x GD 410 a 1x GD 115 Bd), a musím říci, že jsem byl velmi spokojen i přes to, že jsem si s nastavováním ekvalizéru moc nepohrál. Podrobnější informace o uvedených výrobcích najdete na firemním webu www.george-dennis.cz nebo v časopise Muzikus. Nashle zase za rok.
Alex
Jak se letos muzicírovalo aneb Drobná ohlédnutí za veletrhem Muzika 2001
Zvukové procesory,
předzesilovače a software
Dominantou stánku Audiopolis byl velký ovládací panel Control 24, dílo spojených sil firem Pro Tools a Focusrite. Dalším příslušenstvím počítačového zpracování zvuku byl převodník firmy MOTU, který lze prostřednictvím sériové komunikace FireWire propojit s vhodně připraveným iMacem. Na tomtéž stánku byla pěkně do racku narovnána řádka povětšinou analogových procesorů Drawmer. Stánek Praha Music Center, stojící poblíž, prezentoval analogové i digitální procesory DBX, co se jich do stojanu vešlo. Na stánku firmy Disk Multimedia byl vedle několika multiprocesorů TL Audio taky analogový FATman 2. K tomu MIDI kontrolér MIR firmy C-Maxx, notační program Sybelius a firemní zvuková data D-Sound.
Úplně jiné tvarové řešení i způsob ovládání zvolila firma Alesis pro svůj procesor airFX, který byl na stánku firmy Inton. Podoben křišťálovým koulím čarodějnic má tento filtr kulový vrchlík, na kterém jsou dva prstencové kontakty a osaháváním tohoto vrchlíku lze měnit parametry filtru. Vedle něj je ještě kolečko pro volbu jednoho z přednastavených programů. K dispozici jsou především různé fázovací, flangerové a podobné efekty. V poněkud zavedenějším duchu, v racku 19" se nesla expozice analogových i digitálních signálových procesorů u firmy MediaTech. Firmy, které obchodně chrudimská firma zastupuje jsou T.C. Electronic a TubeTech.
Celou řadu procesorů představila i firma Pro Dance v pavilonu D. Byla tam k prohlédnutí docela široká škála vymezená firmami Sabine, Rane a Behringer. V racku věnovanému produkci firmy Sabine byly hlavně známé digitální ekvalizéry Power Q, Real Q a eliminátory zpětné vazby. Z nabídky analogových procesorů firmy Rane byly v racku naštosovány procesory SAC 23, HC 4, SAC 22 a MP 242.
I v pavilonu E se bylo na co dívat. Procesor Dx38 firmy Electro Voice v expozici firmy Audio Zeman umí udělat rovný výstupní průběh, do kterého lze zahrnout i skutečný průběh použitých reprobeden a umí spolupracovat s PC vybaveným příslušným softwarem tak, že se na obrazovce dokonce ukáže, kam vaše tak a tak udělaná soustava bude vyzařovat. Sdružuje tedy speaker manager s dosud dosti specializovaným softwarem pro návrh ozvučení. A, last but not least, kousek od nich v malém stánku prezentovala firma Top Electronic svoje procesory Correct, které zdůrazněním existujících harmonických v signálu korigují zkreslení způsobené přenosovou cestou, především reproduktory. Vyrábejí je v provedení do racka, do auta i do kapsy. Že fungují, jsem se přesvědčil na vlastní uši.
Reprobedny & ozvučovací
systémy & reproduktory
& komponenty k tomuvšemu
Tak tady se dost zdržíme. Reprobeden bylo z audiotechniky a vlastně na celém veletrhu nejvíc. Co do počtu typů i počtu kusů. Začnu pro změnu domácí produkcí. Na výstavě bylo přítomno celkem pět firem, které u nás vyrábějí reprobedny. Asi nejvíc prostoru z nich bylo dopřáno reprobednám značky MegaTon, které prezentovala firma Pro Dance. Přes různost typů této řady jde o středně velké P.A. ozvučení určené pro ozvučení menších a středně velký sálů, tedy takové, po kterém je na trhu asi největší poptávka pokrytá odpovídající nabídkou.
Další značkou tuzemských reprobeden je AC Akustika. Ty jsou určeny pro střední i velké touringové ozvučení. Loni poctila tato firma poprvé Muziku svou přítomností po dlouhé době a poprvé jsem taky loni o nich psal. Firma zůstala i přes všeobecné výrobní a podnikové přemety českého průmyslu let devadesátých jediným tuzemským výrobcem reproduktorů vhodných pro P.A.čkové ozvučení. K tomu opravuje a dokonce upravuje reproduktory jiných výrobců tak, aby vyspravila v mezích možností jejich parametry. Jejich produkce byla vystavena na stánku firmy Toraco.
Další českou výrobní značkou na výstavě byla firma AL Electronic. Jejich produkce vedle ozvučovacích reprobeden zahrnuje i výkonové zesilovače a efektovou osvětlovací techniku. Další firmy sídlily v pavilonu B. Firma Dan Acoustics, která, pokud správně tuším, operuje částečně na Slovensku a částečně na východní Moravě, měla malý stánek a taky malý záběr produkce. Severomoravská firma Dexon vedle poměrně široké vlastní produkce reprobeden jak pro domácí použití, do automobilů, tak pro malé P.A. systémy, které taky nejvíc vystavovali, nabízela velmi slušně udělané komponenty k výhybkám. Samostatné španělské reproduktory Beyma byly u nich k mání taky.
Ještě zůstaňme v Béčku. Firma MediaTech vystavovala jednak velké touringové ozvučení americké firmy Renkus Heinz, jednak opět ono středně velké cenově přístupné ozvučení, tentokrát od italské firmy Proel. Nabídku doplnily reproduktory a reprosoustavy italské značky RCF převzaté nedávno americkou firmou Mackie. Lehké, elegantní, vysoce integrované, většinou aktivní reproboxy na bázi plastových odlitků jsou tak jako u několika dalších firem hlavní položkou produkce. Přes uličku po čtyři ony dny sídlila hradecká firma Music Electronic Service. Jejich stánek prezentovalo zejména jednoduché cenově přístupné ozvučení značky Solton, AA-Craaft a LEM sestávající obvykle z powermixu a příslušných reprobeden. Značku AA-Craaft nesly i samostatné reproduktory, které na stánku také figurovaly.
Firma MusicData prezentovala svou obchodní novinku, a tou je obchodní zastupování firmy HK Audio. Sortiment této značky je orientován spíš na studiové odposlechové monitory a instalační ozvučení. Hlavně nástrojová a malá ozvučovací komba jsou v repertoáru firmy Hughes & Kettner, který je nově obchodním artiklem u MusicData taky. Kromě toho jsme mohli vidět esenci jejich dosavadního obchodního působení - ozvučovací systémy firem Zeck a Nexo, z těch nově reprobednu PS 15. Téměř v koutě pavilonu sídlila firma Master Sound, nabízeli mimo jiné samostatné reproduktory SoundKing. Přestože jde o ne příliš zavedenou východoasijskou produkci, reproduktory se vyznačovaly poctivým řemeslem - lité koše a teflonová membrána (ve většině typů o průměru 15") s kopulkou "promáčklou" směrem dovnitř, čímž, kromě toho, že za spoustu nenechavců udělali jejich neblahé dílo, získali taky nezanedbatelným způsobem plochu reproduktoru a tím i jeho vyzařovací vlastnosti. Ve vedlejším stánku u firmy PA Sound měli pro změnu zase reproduktory značky Zomax.
Finské klenoty, tedy špičkové studiové monitory značky Genelec, zářily svou charakteristickou černí na stánku firmy Audiopolis. Ve stánku Praha Music Center soutěžily o přízeň dokonce čtyři reproduktorové firmy: střední až velké touringové ozvučení firmy Martin Audio, spíše střední P.A. ozvučení firmy Yorkville - tentokrát byl největší prostor vyhrazen řadě Élite - , k tomu levnější bedny značky Torque a špičkové studiové monitory japonské firmy Tannoy, z nichž se nejzaslouženější pozornosti dostalo novince Tannoy Active. U firmy K-Audio byl k vidění jejich aktivní studiový monitor Roland vybavený převodíky a digitálním signálovým procesorem. U firmy Inton byly sice jen dvě reprobednové značky, zato renomované - Alesis a JBL. Firma Alesis byla v tomto zastoupena nejnovější variantou jejich známých studiových monitorů. Od firmy JBL tam toho bylo víc, třeba EVO-i Sys je ucelený ozvučovací systém sestávající z řídicí jednotky včetně malého mixu, mikrofonního předzesilovače a signálového procesoru, který umí ochránit reproduktory, funguje jako eliminátor zpětné vazby i jako zpožďovací linka. Aktivní reprobedna EVO-i 324 má dva zesilovače 600 W chodící ve třídě D a jeden 100 W ve třídě AB. V ucelených aktivních ozvučovacích systémech se JBL asi zalíbilo - dalším, v principu podobným trochu menším je systém SMS-1, což jest subwoofer doplněný až čtyřmi satelity s celkovým výkonem 350 W.
Pavilon C jsme z velké části už probrali mezi nádobíčkem pro DJe a tuzemskou produkcí. Co jsme neprobrali, byly docela pěkně hlavně v basech hrající reprobedny Cerwin-Vega. Jejich přednes je dílem netradičního řešení basových zářičů. Vystavovala je opavská firma CS Schneider. Zmínku zaslouží i zastoupení britské firmy Celestion na stánku Dancefloor, zejména jejich série CXI. Firmu zejména kytaristům asi nemusím představovat.
O značce MegaTon už bylo psáno, ale v pavilonu D nebyla zdaleka jediná. Firma Pro Dance převzala zastoupení firmy Mackie, jejichž řada Active byla vidět asi nejvíc. Jsou to ty praktické lehké plastové aktivní reprobedny umístitelné na pódium i stojan. Ale přeskakuju - hned u vchodu bylo poskládáno malé video-kino ozvučené reprosoustavami K.C.S. I nezapojených tam bylo, kam oko dohlédlo. Ovšem největší prezentační pozornost věnovala firma Pro Dance dvěma velmi chytře vymyšleným reprobednám americké firmy EAW, a to KF 760 a KF 761, což jsou špičkové celorozsahové reprobedny typu Line Array. Samotných reproduktorů bylo na výběr taky dost, na druhém konci pavilonu - firmy B&C Speakers, velké kousky od Precision Devices, spíš muzikantské, i když ne pouze, od firmy Fane a velké ozvučovací značky Selenium.
Pavilon E přál spíše akustickým nástrojům než elektronice, ale i tam se lecos našlo. Firma Panter prezentovala vedle své majoritní mikrofonní nabídky i malé přenosné ozvučovací jednotky značky Mipro. I firma Altei, obchodní zástupce produkce pro profesionální účely firmy Sony, vystavovala několik monitorů, většinou s ozvučnicemi v plastovém provedení. Na vedlejším stánku patřícímu firmě Audio Zeman byl jednak velký touringový systém Rx Series firmy Electro Voice, pak menší ozvučení od firmy Dynacord - řady Little Max. V koutě na zdi pak měli pěknou novinku - roztomilá plastová šíša od firmy Electro Voice určená pro instalační účely s výkony podle verze od 50+10 do 180+60 W (to druhé číslo je pro výškáč). Sestava 4 těchto satelitů je doplnitelná subwooferem 2x 175 W. Soustavu lze krmit výkonem buď do 8ohmové zátěže, nebo rozvodem 70 nebo 100 V. Satelity jsou vybaveny docela chytrým systémem konzol pro uchycení prakticky na cokoliv s možností celkem komfortního natáčení prakticky kamkoliv.
Výkonové zesilovače
Tady nám toho naopak moc nezbude, protože hodně věcí jsme už odfajfkovali u power-mixpultů, aktivních reprobednových systémů a nádobí pro DJe. Nicméně tři v současnosti snad nejrozšířenější značky pro živé ozvučení na veletrhu nechyběly - značku Crest Audio zastupuje firma MusicData, značku Crown zastupuje v ČR firma Praha Music Center, značku QSC obchodně zastupuje firma Pro Dance. Všech tam bylo docela dost.
A nejen těch, začněme zase pavilónem B. Levnější zesilovače značky Jeil byly vystaveny na stánku firmy Dexon, na stánku PA Sound měli zesilovače Q-Sound. Na stánku firmy MediaTech jste mohli nalézt zesilovače řady Qube americké firmy Renkus Heinz. Za povšimnutí tam stál i distribuční zesilovač pro sluchátka PB-HD6 od firmy Sonifex - ten nebývá nabízen často. Do třetice tam měli ještě výkonové zesilovače značky Mackie UP 4061. V pavilonu C spolu s disco nářadím bylo k vidění taky dost výkonových zesilovačů. Na stánku Toraco měli zesilovače ADS, na stánku AL Electronic měli výkonové zesilovače vyrobené ve vlastní produkci. Stánek firmy Dancefloor prezentoval mimo jiné i výkonové zesilovače značky C-Audio, jejich sérii Pulse vybavenou spínanými zdroji a tudíž i méně vážící. Dokonce i v nejtišším pavilonu E byly výkonové zesilovače, a to u firmy Audio Zeman - Dynacord typ P 1202 vybavený připojením pro různé moduly signálových procesorů.
Kabely, konektory
Už asi tradičním distributorem kabelů německé firmy Klotz je firma Inton. Připomněli to decentně skromným stojánkem. Docela zaběhaná na českém trhu je prostřednictvím firmy MediaTech taky italská firma Proel, která dělá jak konektory, tak kabely. Konektory Neutrik, třebaže jsou taky běžné, byly tentokrát vidět jen v pavilonu firmy Pro Dance. Novinkou na našem trhu jsou konektory Amphenol, prodávají je u MusicData. Škoda, že kromě provedení XLR nedělají žádný běžný muzikantský formát, tedy ani jacky, ani speakony.
Světla & mlhostroje
Obecně: z trojice kultovních jmen inteligentních reflektorů High End Systems, Clay Paky a Vari-Light byly na výstavě zastoupeny dvě, přičemž ta třetí se vlastně neprodává, ale pronajímá. To je, podle mě slušné skóre. Ještě jeden postřeh kvitovaný i po Frankfurtu - reflektory moving heads pomalu vytlačují z trhu scannery, ale zpět do davu.
V pavilonu B pochopitelně světel moc nebylo, jen na stáncích firem Hurrican, MusicData a trochu u PA Sound. Hurrican prezentovali hlavně inteligentní světla od rožnovské firmy FutureLight. Prezentační pozornost byla věnována dvěma typům světel moving head MH-860, menšímu MH-640 a scanneru EuroLite TS-3. Ten umí 15 obrazců v 15 barvách, prý za velmi slušnou cenu. K tomu ještě byly k mání, jako každý rok u nich, různé svítící hračky. U MusicData stála i svítila inteligentní světla a řídicí světelné pulty značky JB-Lighting. Novinkou byl světelný pult JB-Lighting Icon 1. Na stánku PA Sound bylo k nalezení diskotékové nasvětlení Trix.
Jinak tomu bylo v diskotékovém pavilonu, tam bylo světel dost a dost. Hned u vchodu vlídně vítala návštěvníky firma Osvětlovací technika pana Víta Pavlů. Vlídně hlavně proto, že nehlučela. Je to český obchodní zástupce firmy Clay Paky a německého výrobce velice pěkných řídicích osvětlovacích pultů MA Lighting. Z této stáje byl taky patrně největší světelný pult na výstavě - byl ze série Grand MA. Firma Osvětlovací technika Vít Pavlů prodává taky dýmotvorná zařízení mlžící firmy Smoke Factory - stačilo si jen šlápnout a po pekelnicku si začmoudit. Firma AL Electronic vystavovala jednodušší osvětlení vlastní výroby.
Na druhé straně pavilonu sídlila firma Dancefloor s pěknou expozicí poskládanou hlavně z reflektorů italské značky SGM. Světýlka poslouchají jak MIDI, tak přímo i hudbu. Nabídku doplňovaly ručně ovládané follow-spoty firmy Griven, vhodné spíš pro divadla než disco-třeštění.
Pavilonem D vládla, aspoň co se světel týká, firma High End Design. Jejich světelný koncert vhodně doplnily efektové světelné projekce značky Opti. A že firma Pro Dance nekouká jen po tancování, pěkně dosvědčil i reflektor určený pro architekturu Studio Due City-Color High Power 2500.
Pódiové konstrukce, praktikábly,
obaly
Kupodivu, nebylo jich až tolik. V pavilonu B měli pěkné hliníkové troj- a čtyřnosníky zase na stáncích firem MusicData a Hurrican. MusicData prodávají konstrukce UltraLite a Litec, Hurrican zastupují značky Alutruss a Decotruss. Na obou stáncích konstrukce figurovaly spíš jako doplněk jejich eletroakustického sortimentu. Celý stánek věnovaný těmto věcem měla firma Šiba. I tam byly hliníkové nosníky spíš doplňkem než majoritou, hlavní náplň firmy spočívala v tvrdých nástrojových obalech snad na všechno, různých notových stojanech, s osvětlením i bez a v menších praktikáblech a podstavcích snad pod všechno. Všechno v tuzemské produkci. V pavilonu C věnovanému vybavení diskoték by asi byly stánky i nabídka bez standardních hliníkových konstrukcí nemyslitelné, všude ale figurovaly jako doplněk. Výjimku tvořily ocelové konstrukce u firmy Osvětlovací technika Vít Pavlů. Ocel má sice vůči hliníku známé nevýhody, ale taky obrovskou výhodu, tou je její podstatně vyšší nosnost. Ocelová pódia mohou být větší, vyšší, může na ně víc věcí, víc rekvizit, víc techniky, víc lidí a všichni z nich ještě mohou být tlustší. Víc pozornosti se dostalo konstrukcím v pavilonu D, který jak už uvedeno, prakticky celý obsadila firma Pro Dance. Konstrukce byly české, výrobcem je firma Milos z Roudnice nad Labem.
Povídání započaté v minulém dílu není možno brát za náhradu výstavního katalogu, nemějte proto, prosím, zlé vůle ani mě nekamenujte, jestliže jste v něm nenašli zmínku právě o tom, o čem jsem se podle vás zmínit měl. Psali i ostatní. Slušelo by se napsat třeba o inovacích příčné flétny páně Krečmera, které vhodným zahnutím příslušného stříbřitého potrubí umístí klapky nástroje rovnou pod hráčův nos a nikoliv za jeho ucho, čímž je usnadněna výuka hry na tento krásný, ale obtížný nástroj, což prospívá najmě našim nadaným či vynadaným dětem. Nádherně a českýma rukama udělané kytary, doufám, vypěli do nebes moji kolegové, horší to asi bude s podobnými houslemi či trubkami, ale co, lepší je vždycky vidět, přijďte příště.
Čtyři dny okolo Křižíkovy fontány daly přišedším na chvíli zapomenout na trable všední, sluníčko občas i svítilo, od Hindukúše, zdálo se, taky nikomu zrovna nic nehrozilo. Dej nám osude, aby tomu aspoň tak bylo i příště, tentokrát už po osmé. Hóóósanááá!
Mojmír Mohapl
Nástroje pro labužníky i pro laiky
Jako každý rok byla i letos Muzika přehlídkou řady zajímavých akustických nástrojů - strunných i dechových, klavírů i akordeonů. Začnu právě akordeony. Firma Bohemia Musico-Delicia z Hořovic nabízela celou škálu pianových, diatonických a knoflíkových akordeonů. Zvláště mě zaujaly knoflíkové akordeony řady Populár, v které nejlevnější nástroj stojí jenom něco málo přes 5000 korun. Pro náročnější klientelu nabízí Delicia pianové řady Arnaldo, Carmen, Dineta a knoflíkovou řadu Sonorex.
V klavírech obě naše renomované značky, Petrof a Bohemia, nabízely tentokrát hlavně modely známé už z loňského roku. Pouze Petrof ohlásil model, který slibuje mnohé. V třídě Petrof I nabízí koncertní křídlo Mistral s magneticky vyváženou klávesnicí, což je v Čechách unikát. Cena tomu ovšem bude odpovídat - téměř jeden a půl milionu korun. Bohemia Piano tentokrát se žádnou novinkou nepřišlo. S velkým úspěchem ovšem prezentovalo osvědčený "systém tichého piana". Díky funkci Mute se z akustického klavíru stává digitální piano, které lze ztlumit nebo napojit na sluchátka. Připojením k dalším MIDI zařízením se otvírají nesčetné další možnosti, např. napojením k počítači nebo k jinému zvukovému modulu. Bohemia Piano toto zařízení prodává už čtvrtým rokem a stále je to špička na českém trhu. Praha Music Center mimo jiné vystavovala digitální piano KA CN380 se zvukem, který se velmi blíží zvuku koncertního klavíru a má dobré úhozové parametry. Jinak v elektronických klávesových nástrojích jsem nezaznamenal nic převratně kvalitativně nového. Firma Lídl Music nabízela osvědčené modely digitálních pian, propagujících přirozený úhoz klávesnice, přičemž realita tak dokonalá ještě není, a keyboardy Technics, většinou s jednašedesáti dynamickými klávesami, spoustou PCM stereo zvuků a pamětí. Tedy nic nového. Jako rozkošná zajímavost, pro vyspělejšího pianistu však zbytečná, se mi jevil model řady Celviano (Casio) s podsvětlenými klávesami, což má sloužit k odlišení partů obou rukou. Toto digitální piano má slušný zvukový procesor (ZPI), což umožňuje velmi dobrý klavírní zvuk.
Praha Music Center nevystavovala ovšem pouze piana, ale též nástroje velmi respektovaných značek - vylepšenou řadu fléten Pearl, saxofony a trubky od Vincenta Bacha, francouzské klarinety Buffet nebo kytary od Manuela Rodrígueze. Firma Strunal se pyšnila novou palisandrovou koncertní kytarou za 4100 korun a zdůrazňovala v nabídce svou osminkovou řadu dětských verzí smyčcových nástrojů a kytar, kterou rozšířila o kontrabas, nebo spíše "kontrabasíček". Další jejich sortiment houslí (stradivariovský i guarneriovský model), viol, violoncell, kontrabasů, smyčců, akustických kytar, mandolin a banjí netřeba zmiňovat, neboť je stabilní a dobře ceněnou součástí každoroční prezentace této firmy na Muzice. Nejzajímavější expozicí s řadou novinek měly České hudební nástroje. Tato firma již řadu let patří v České republice k nejlepším a o jejím renomé svědčí mimo jiné i to, že zásobuje nástroji, strunami, plátky, metronomy a podobně členy našich špičkových orchestrů. Velmi příjemně mě překvapila skutečně mimořádná novinka ve flétnách. České hudební nástroje totiž nabízejí veškeré modely fléten Privilage ve všech mechanických systémech se stříbrným náústkem za stejnou cenu, jako předtím s náústkem postříbřeným. Takže dnes si už může český flétnista koupit špičkový nástroj za 23 800 Kč. Samozřejmě šlágrem jsou stále klarinety, trubky a saxofony francouzské značky Selmer (na Muzice s úspěchem vystoupilo na Podkově Saxofonové kvarteto Bohemia, které hraje právě na nástroje této firmy) a zobcové flétny Mollenhauer. Zvláště mě dostaly tzv. snové flétny, které se mohou využít jak při interpretaci renesanční a raně barokní hudby, tak folku. Zmiňovat hoboje Lorée, fagoty Pchner, trubky, trombony, tuby a lesní rohy Courtois nebo lesní rohy Alexander by bylo nošením dříví do lesa. Aby toho nebylo málo, tak České hudební nástroje nabízely na letošní Muzice jako první v České republice houslařský a kytarářský materiál a profesionální příslušenství pro smyčcové nástroje (kolíky, struníky, základní nářadí pro nástrojaře - houslaře.). Hlava se až točila z nabídky metronomů. Vůbec jsem netušulil, že je tolik druhů a barevných valérů těchto neúprosných odměřovačů hudebního času. Z expozic malých nástrojařů a prodejců mě nejvíce zaujala osmistrunná klasická kytara Petra Matouška určená speciálně pro famózního českého virtuóza Petra Saidla, který na ní hraje barokní hudbu. Stojí pakatel - 59 000 korun českých.
Akustické hudební nástroje rozhodně zněly na letošní Muzice opět silným, nepřeslechnutelným hlasem. Vedle stánků českých i zahraničních firem však na tom měla podíl i živá hudba v podání například Saxofonového kvarteta Bohemia, Komorního orchestru Dvořákova kraje nebo vynikajícího žesťového souboru Canadian Brass.
Luboš Stehlík
Klávesy, SW, HW
Pro čtenáře, kteří letošní Muziku nenavštívili, se alternativním zdrojem informací o nových produktech mohl stát listopadový Muzikus. Seznámení s novinkami z oblasti software - hardware - klávesové nástroje - syntezátory nyní pokračuje druhou polovinou. Ale než se vrátíme do hlavního pavilonu B, podíváme se na několik stánků pavilonu E. Přestože (nebo právě proto) že v jeho zadní částí byla umístěna akustická scéna "Podkova", bylo v něm výrazně tišeji.
Podobně jako naše rekapitulace, i prezentace firmy Praha Music Center byla rozdělena na dvě části. S jejich expozicí v pavilonu B (Emu, Ensoniq, Digidesign) jsme se seznámili již minule, opomenuty ale nemohou zůstat další klávesové nástroje a pianina značky Kawai. Ta jsou nabízena ve třech kategoriích s označením CS/CE, CX a K a to v cenách od 189 000 Kč. Z digitálních pian je jedním z nejoblíbenějších nástrojů Kawai ES 1. Kromě černé barvy povrchu existuje i ve stříbrném provedení a přes PC rozhraní je možné jej přímo propojit s počítačem. Polyfonie je obvyklých 32 hlasů, nadstandardní jsou čtyři nastavitelné dynamiky úhozu, příznivá je cena 43 900 Kč.
Top Distributor je firma, jejíž zástupci dorazili na holešovické Výstaviště z Ostravy. Německý software Magix nabízejí za opravdu kouzelné ceny, a to nikoliv v řádu tisíců, ale stovek korun (českých). Dvě základní verze jsou označeny jako Magix Music Studio a Music Maker (viz test na str. 84). Druhý jmenovaný zvládne jednoduchý střih audio i video záznamu a 16bitový mastering, zatímco Music Studio podporuje VST 2.0 a DirectX plug-iny pro kompletní práci s MIDI a wav soubory. Máte-li dojem, že pracovní prostředí těchto programů připomíná Emagic Logic, uhodli jste správně. Nejedná se ovšem o pirátský počin, ale zakoupenou licenci. Pro mnohé začínající uživatele by to mohl být i nenásilný postup, jak přivyknout na objektově orientované prostředí audio / MIDI editoru Logic. Máte-li zájem, zkuste www. magixonline.cz.
S klidnou a skromnou expozicí se představili v loňském roce absentující Mediaport. Jejich katalog čítá nejen desítky softwarových aplikací, ale podobně obsáhlé množství hardware pro profesionální audio i video. Z posledně jmenované oblasti to jsou například střihové systémy Avid a Media 100, zatímco oblast studiové zvukové techniky tvoří především řada mikrofonů CAD a procesory Focusrite. K vidění a vyzkoušení byly dva notebooky Apple, jeden s ProTools a převodníkem Digi 001, druhý se žhavou novinkou od MOTU 828. Mark of the Unicorn, jak zní celý název firmy, letos uvedli na trh převodník, který nepotřebuje PCI slot ani SCSI propojení, ale funguje po sběrnici Fire Wire. Ta díky své propustnosti až 400 Mbit/s dokáže obsloužit osm audio kanálů, to vše v rozlišení 24 bitů, 96 kHz. Cena je v rámci možností systému a technických parametrů velice příjemná, MOTU 828 přijde na cca 46 000 Kč. A díky ASIO ovladačům jej lze použít s prakticky libovolným editorem (Cubase, Nuendo, Logic, Performer).
A když už Mediaport, nelze nezmínit divizi výroby studiových komponentů. Celý počin datovaný rokem 1997 vycházel z požadavků zákazníků o doplnění systému ProTools o prvky signalizace nahrávání, displej kódu SMPTE apod. Už pátým rokem jsou tyto moduly české výroby součástí mnoha desítek nejen tuzemských studií, ale i nahrávacích komplexů po celém světě (USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Malajsie, Singapur, Korea nebo Rusko).
Poslední novinkou z nabídky Mediaportu je software záhadného názvu Melodyne. Jsou pod ním podepsáni němečtí vývojáři mnichovské firmy Celemone, kteří přišli s netradiční aplikací pro úpravu audio záznamu. Software analyzuje vstupní zvukový soubor a převádí získané údaje na datové eventy. Ty je možné editovat v rámci časové osy (změna pozice, změna délky trvání) a výšky tónu (transpozice, přeladění), včetně formantové korekce, a to v rámci až 24 stop. Systém tak trochu připomíná možnosti dostupné v technologii VariPhrase, známé ze šestihlasého samplového procesoru Roland VP-9000. V současné době je Melodyne dostupný pouze pro platformu Mac, ale brzy se chystá uvedení i verze pro PC. Cena téměř 30 000 Kč není dvakrát lidová, je však mnohem příznivější než u hardwarové konkurence.
A teď zpátky do pavilonu B. Dát si panáka absintu, nahodit reaktor, roztočit dynamo, dobít baterii a sednout na traktor - to vše, i když jen obrazně můžete se sadou produktů Native Instruments. V Čechách je kompletní nabídka této německé firmy v zastoupení firmou Lubor Dršata. Unikátní názvy těchto softwarových produktů jdou ruku v ruce s nevídanými a neslýchanými možnostmi, o kterých na stránkách Muzikusu již několikrát referoval Miki Jelínek. Proto jenom krátký výčet aktuální nabídky: Reaktor - kompletní sada zahrnující syntezátor, sampler, efekty, sekvencer a bicí modul. Z produktů Native Instruments je to nejdražší položka za téměř 15 000 Kč. Absynth - softwarový syntezátor s několika druhy syntéz. Pro každý hlas používá šestici oscilátorů, čtyři filtry a tři kruhové modulátory. Battery - 32bitový bicí sampler s vlastní knihovnou více než 500 MB vzorků, to celé za 5 600 Kč. (test na str. 86) Za stejnou cenu je i samostatná aplikace Dynamo. Sada více než dvou desítek generátorů (syntezátor, sampler, krokový sekvencer, bicí modul apod.) přináší přes 1200 zvukových presetů. Zejména pro DJe je určen Traktor, který na rozdíl všech ostatních produktů existuje pouze ve verzi pro PC. Jako základní zdroje do mixu nabízí Audio CD nebo soubory WAV a MP3. Mix, stejně jako editace i výsledný záznam probíhá v reálném čase. Pro ovládání lze použít MIDI, jinak vystačíte s libovolnou 16bitovou zvukovou kartou ASIO a konfigurací: Pentium II, 366 MHz, 64 MB RAM a Windows 98 / ME / 2000.
Jediným hardwarovým prvkem z nabídky Native Instruments je 4Control, jednoduchý MIDI ovladač určený zejména pro Dynamo a Reaktor. Jak sám název napovídá, usnadňuje editaci parametrů díky čtveřici nekonečných otočných knobů a přidává ještě dvě tlačítka. Na rozdíl od drtivé většiny MIDI zařízení nevyžaduje žádné napájení, i když o perpetuum mobile se nejedná (zatím). Jestli nevěříte, můžete si ověřit detaily, stejně jako stáhnout demo verze na adrese www.native-instruments.com.
U Lubora Dršaty jsou ovšem k mání i nástroje, na které si na rozdíl od těch softwarových lze šáhnout, lze je i rozbít a musí se stěhovat pomocí nějakého dopravního prostředku. Jsou to nástroje značky Hammond a kláviatury Fatar. Pro detaily hledejte bližší informace na českých doménách www.hammond.cz a www.fatar.cz.
Hlavní součástí nabídky Lídl Music jsou keyboardy a digitální piana Technics. Nejnovějším je KN 6500, který na první pohled zaujme nejen pro svůj vzhled, ale i technické parametry. Samozřejmou součástí je disketová mechanika a sekvencer (v tomto případě šestnáctistopý), netradičním doplňkem je PC terminal pro přímé propojení s počítačem. Na nástroji KN 6500 v ceně 99 995 Kč pak vaši pozornost upoutá velký barevný LCD displej. Jako u většiny ostatních keyboardů této třídy existuje doplněk v podobě harddisku pro instalaci do nástroje. Jedinou "chybou" nabízeného disku o kapacitě 4,8 GB se tak zdá být jeho cena, více než 23 000 Kč.
Společné zastoupení CMI Melodia a Yamamusic - to je expozice nástrojů Yamaha. Patrně nejvíce pozornosti poutal nový z tříčlenné řady syntezátorů Motif 7. Nebudu se o něm rozepisovat podrobně, i když mě necelá půlhodina vlastního ozkoušení příjemně překvapila. Jaké možnosti Motif, jehož součástí jsou rozhraní USB, SCSI a mLAN, společně s řadou doplňků a karet nabízí, jste se mohli dozvědět z našich stránek v nedávném testu. A když je řeč o nástrojích Yamaha, jedním dechem je nutné dodat informaci o řadě keyboardů. Základní modely s dynamickou klaviaturou jsou PSR 260 a PSR 280, disketovou mechaniku pak nabízejí nástroje PSR 350, 550, 1000 a 2000. Rovněž pětioktávový je keyboard určený pro DJ, ten nese označení PSR DJXII.
Equinox je nejenom slavná kompozice J. M. Jarrého z roku 1978, ale i syntezátor firmy GEM. Jako v mnoha ostatních případech i Equinox je nabízen ve třech verzích. Na necelých 50 000 Kč přijde verze s vyváženou pětioktávovou klávesnicí a jen o tři tisíce dražší je stejná mechanika s oktávou a půl navíc. Poslední varianta označená jako 88 Pro je v provedení s kladívkovou mechanikou a takový nástroj kromě ceny téměř 80 000 Kč se i pořádně pronese. Jeho hmotnost je 29 kg. Ve své cenové kategorii je zcela jistě nadstandardní dvojitý MIDI okruh pro celkový počet 32 multitimbrálních partů, podobně jako sériové port To Host pro připojení k počítači. V současné verzi operačního systému Equinox načítá samply formátů Kurzweil, Akai, wav a SD II. To vše trochu krkolomně pomocí disketové mechaniky nebo u modelu 88 Pro přes SCSI rozhraní. To je ale pro dva nižší modely možné dokoupit v podobě samostatné SCSI karty. Zajímavým doplňkem je i audio interface Vocalist. Pomocí něj lze přes Equinox zpívat a využívat další efekty z nástroje. Jestli vás tento syntezátor od firmy GEM zaujal, rozjeďte se jej vyzkoušet do Music Electronic Service v Hradci Králové. Jste-li ovšem v těchto zimních dnech zalezlí do svých pelíšků podobně jako já, do začátku bude zřejmě jednodušší směřovat váš Explorer na adresu www.mes.cz.
Tradiční klavírní křídla a pianina, ale i piana digitální - to je profil jihlavské společnosti Bohemia Piano. Historie původní továrny sahá až do roku 1871, ta současná, obnovená do roku 1993. A díky třem tisícům nástrojů vyrobených ročně se tak Bohemia Piano řadí mezi největší evropské výrobce. Jednou z nejzajímavějších částí sortimentu je systém tichého piana Genio. Lze namontovat do každého piana s rozsahem 88 kláves. Sestává z tlumicí lišty, která zachycuje kladívko před dopadem na strunu a snímací lištou umístěnou pod klaviaturou. Její fotosenzory převádějí každou zahranou notu na MIDI signál. Zvukový modul s názvem EMU 8000 má 32 hlasů polyfonie a obsahuje sadu 128 GM zvuků. Samozřejmě nechybí možnost ladění a transpozice ani základní efektová jednotka s šestnácti algoritmy pro chorus a reverb.
Pro ty, kteří by raději zvolili digitální piano, je v nabídce několik modelů řady BDP. Nástroj s vyváženou dynamickou klávesnicí, 12 stereo zvuky a reproduktory 2x 25 W je pod označením BDP 100 za necelých 33 000 korun. Nejvyšší verze BDP 330 přijde na 55 000 Kč a přináší vyváženou kladívkovou klaviaturu (proto také hmotnost 80 kg). Zvukový modul tohoto digitálního piana nabízí 128 zvuků, 16stopý sekvencer pro 8000 not, automatický doprovod a disketovou mechaniku. Stačí tedy jen už vybrat jedno z provedení - dub černý (mat), dub rustikál (satén) nebo světlý jilm (satén).
Ještě o sedm let delší historie, datovaná rokem 1864, patří hradecké firmě Petrof. Do dnešní doby, za více než 135 let postavili neuvěřitelných půl milionu klavírů a pianin. I přes recesi v prodeji klavírů, která trvá téměř již dvacet let, je v Továrně na piana - Petrof (jak zní celý název) zaměstnáno kolem tisícovky pracovníků. A věděli jste, že v červnu roku 1914, těsně před vypuknutím I. světové války, bylo vyrobeno a ještě dodáno křídlo pro následníka trůnu, arcivévodu Ferdinanda d'Este?
Proto věřme, že v dnešní době žádný světový politik neprojeví o klavír značky Petrof svůj zájem. Za rok se s vámi na holešovickém Výstavišti těším nashledanou.
Daniel Zahradníček
Taneční hudba a okolí
Jak bylo minule slíbeno, zde je dokončení reportu z tanečně hudební části veletrhu Muzika 2001.
Pokud jste chyběli, vězte, že v předchozím Muzikusu bylo řečeno v kostce toto: na Muzice se Křižíkově pavilonu C vystavovala technika pro DJe a na parties, případně diskotéky.
Produkty firmy Omnitronic (gramofony a CD přehrávače pro DJe) byly k vidění a ke koupi také v pavilonu B, kde vystavovala firma Hurrican a nabízela distribuované produkty za speciální veletržní ceny.
Většina zboží byla ale umístěna v "céčku". Kromě DJských mixpultů (spíše menších a středních, o speciálních obludách za mnoho desítek tisíc specializovaných třeba jen na house si můžeme v našich podmínkách nechat jen zdát - kdo z DJs si je může dovolit?) byly k vidění DJ gramofony a DJ CD přehrávače plus osvětlovací technika.
Světla
Čímž se přes pěkně nasvětlaný oslí můstek dostávám k posledně slíbené laserové show. Kdo chodí na parties a viděl třeba to, co doprovázelo Carla Coxe na Výstavišti (zmítající se zelené paprsky přes celou halu), asi nebyl zrovna ohromen. Především akce agentury Lighthouse, ale i jiných, totiž Muziku, co se světelné show týče, poněkud předběhly. Případní návštěvníci frankfurtské Musikmesse také asi nevalili oči, neb už to znali. Avšak, jak řečeno také už minule, Muzika 2001 nebyla přehlídkou toho NEJnovějšího na poli zařízení pro taneční hudbu, ale spíš ukázkou toho, co lze v České republice pořídit. A pořídit si tyhle zelené paprsky pohybující se dle rytmu bicích, zařezávající se do mlžně-temného prostoru nad hlavami návštěvníků klubu či haly - proč ne? Vypadá to technicky vyspěle, zlepšuje to atmosféru akce, je to hezké. Ale dojem s tím uděláte spíš na vesnici. Praha už to viděla mockrát.
Zvuk
Gemini, toť pojem. www.geminidj.com je adresa, kde to povědí i těm, kdo dosud netuší, oč jde. Oč? O firmu specializovanou na techniku pro spíše méně mohovité DJe. Dělají mixpulty, reproduktory, boxy na přenášení CDs a vinylových desek, sluchátka normální i DJská, jakož i osvětlovací techniku pro diskotéky. Nejznámější však jsou stále jejich DJ gramofony (tři s řemínkovým náhonem, tři s přímým plus dva, kde je v kolonce Náhon uvedeno G-Force. Nejzajímavěji vypadá PT-240, protože je modrý a průhledný, nejlevnější je XL-20, který je hnusný, ale funkční) a postupně i CD přehrávače (CDJ-10, CDJ-20, CDJ-30, přičemž ten poslední už umožňuje například práci se smyčkou a spolu s CDJ-20 má jog kolečko, jímž se pohodlně ovládá). Firma by se zřejmě nyní ráda proslavila svými mixpulty (novinky z edicí PS a PMX vypadají bytelně a díky stříbrnému hliníkovému povrchu i pěkně). Konkrétní parametry novinek si stáhněte z webu, myslím, že je zbytečné vás zde zahltit čísílky.
Resumé
Pokud si coby DJ či majitel klubu chcete koupit přehrávač - ať už desek nebo CD - k tomu nějaký ten mixpult, světla (do malého klubu, ne na velkou party!) atd., není to problém. Tradicionalista si pořídí gramce od Technicse, bohatec od Vestaxů, začátečník či CD man od Gemini a nebo Omnitroniku. Hiphopper zřejmě zvolí značku Stanton, od níž si různé příslušenství rádi pořídí i další. Kdo si myslí, že image není na nic, může si pořídit třeba mixpult s lebkami, kdo nechce, má možnost mít elegantní stříbrný aluminiový. Výběr není závratný, ale není to taky žádná tragédie. Co ke své práci opravdu potřebujete, to, řekla bych, seženete - a že vám to není nabízeno tak zábavnou formou jako ve Frankfurtu, zřejmě patří k věci.
Jana Kománková
