Na jednom ze sídlištních předměstí Plzně, do kopce na sever od synagogy, nad betonovou sámoškou, můžete po železných schodech vystoupat vzhůru do obchůdku s audio elektronikou. Ozvučení, světla, DJské gramofony, kytarové aparáty, kabely, konektory, rozvaděče všeho možného, stojany, rampy, a vlastně všecko, co byste mohli někdy ke zvuku a světlům někdy potřebovat a našetřili si na to. Nové i jeté, račte vstoupiti a vybrat si.
Ovšem nejen obchodem živi jsou jeho provozovatelé. Další z jejich firemních aktivit je řešení kvalitního venkovního zvuku a osvětlení bez milionových investic. Tuhle kvadraturu kruhu řeší každý živáček ze středně velkých a ještě menších měst po svém. Jak na věc pohlíží firemní šéf, pan Tomáš Nimč, jsem se ho dovolil optat, když jsem coby redakční šídlo navštívil obhlédnout jeho sídlo a taky firemní bydlo. Skoro mám z těch rýmů rýmu.
Vy se tedy živíte prodáváním, ozvučováním, půjčováním...
Tak. Jsme firma, která vede prodejnu, kterou tu vidíte. Snažíme se prodávat nový věci, ale je tady trošku i bazar, kde když se chce člověk něčeho zbavit a přinese to, tak to tady vystavíme. Nebo když se třeba ruší nějaký klub nebo diskotéka, nebo když se třeba obměňuje u nich technika, tak ta stará se tu nabídne k prodeji.
Kromě prodejny jsme i rentálka - půjčujeme techniku jak pro DJe, tak třeba aparatury, když si chce někdo udělat párty.
Půjčujete aparát i s živým inventářem?
Samozřejmě pokud chce někdo nazvučit kapelu nebo udělat akci na klíč, tak je to včetně obsluhy. Když chce někdo dvě bedny na stojanu na oslavu narozenin nebo na svatbu, tak ho seznámíme s obsluhou - tady se to zapne, tady se přidá -, ale když se zvučí kapela, tak je to včetně obsluhy.
Plus děláme taky větší akce, nepleteme se do těch megaakcí, ale v pohodě zvládáme akce typu městských slavností.
To je náměstí nebo stadion?
Třeba náměstí. Jezdíme si tady po našem teritoriu Plzeňska, kde děláme často nějaké obecní slavnosti, letecký dny a takový akce. Neumíme udělat koncert Kabátů nebo koncert pro padesát tisíc lidí, ale tak tři pět tisíc lidí jsme schopní ještě zvládnout.
Tohle je vaše hranice, jo?
Neděláme megaakce, ale řadu těch menších.
Pět tisíc lidí, to je plný náměstí?
Třeba slavnosti města Stříbra nebo Nýřan, takovejch těch větších měst v okolí Plzně. Tam se tolik lidí třeba sejde.
A stalo se vám, že kapacita přesáhla a rentálka si ještě dopůjčila od další rentálky?
Spolupracujem’ samozřejmě s firmama ve stejným oboru - oni si poučí od nás a my si poučíme od nich. Třeba když je málo pódiových desek, to bývá často. Nebo světla. Když někdo chce, tak si vyjdeme vstříc, tady v Plzni se všichni znaj’. Spolupráce tady, si myslím, funguje.
Pódium máte?
Máme menší pódium, ale na ty větší akce, třeba na těch náměstích, se staví pódium třeba 12 na 15 metrů, na to si najímáme spřátelenou firmu. Je na to potřeba i zvláštní tým lidí, protože pódium na tu akci přijede vždycky první a odjíždí jako poslední. Takže zvukař, kterej stojí celej den za mixem a musí se soustředit, nemůže ještě stavět pódium.
Zvukaře máte místníhom nebo si ho nějak půjčujete?
To je kolega, spolumajitel firmy.
Co ostatní živly? Světla, mlha, dým...
To se samozřejmě vozí s sebou.
A jste víc svítící zvukaři, nebo zvučící osvětlovači?
Nabízíme obojí - máme člověka, který velmi dobře umí zacházet se světlama, a taky člověka, který umí velmi dobře zacházet se zvukem.
Zavolá vám člověk, že chce něco ozvučit nebo nasvítit a ví o tom kulový. Jak s ním naložíte?
Důležitý je, co chce ozvučit a nasvítit a kde. Roli hraje taky cena a celá příprava té akce se odvíjí od toho, co tam bude mít za program. Protože každá kapela má nějaký jiný technický požadavky - jestli tam má českou top ligu nebo nějakou regionálku. Třeba na nároky na velikost pódia - nemůžete třeba udělat Katapult na přívěsu za kamionem. Ty kapely mají svoje požadavky, který musí pořadatel dodržet. A to jde dohromady i s technikou. Takže aby se ta akce mohla připravit, musí pořadatel předložit požadavky.
Takže „řekněte, kolik na to máte peněz, a my vám řekneme, co vám za to můžem’ dát“?
Samozřejmě - jsou pořadatelé, kteří si pozvou kapelu za osmdesát tisíc a zvuk by chtěli udělat za pět - „my už na zvuk nemáme“. Musí jedno druhému odpovídat.
Říkal jste, že často děláte venku. Máte nějakou vychytávku na počasí? Vodotěsnej aparát, vlastního meteorologa?
Každej zvukař několikrát zmoknul. Zmokli jsme i my a zmoknem’. Máme střechu, a když prší, dá se to přežít. Když zmokne bedna, většinou se nic nestane. Horší je, když naprší do světel, který mají větrací otvory. Ale vzhledem k tomu, že všechno je pod střechou, tak to bývá v pohodě. A když tak se to druhý den ráno rozloží doma na zahradě a uschne to.
Větší problém je vítr. Pódia se musí kotvit a všechno dobře přidělat, a když se blíží nějaká bouřka, kluci od pódia mají pohotovost a s pódiem se třeba narychlo sjede na minimální výšku. Ale v posledních letech jsme to zatím dělat nemuseli.
Kolik máte ve zvukovým výkonu?
Máme naši aparaturu poskládanou tak, že můžeme hrát na celej zvuk nebo na půlku. Pak jsme si pořídili ještě aparaturu, kterou vozíme po menších akcích. Náměstí standardně hrajeme na cca 25 kW.
Preferujete nějakou značku?
Hrajeme na americké EAW, loni jsme si od nich koupili jejich aparát - ten menší...
Jsou hodně drazí. Stojí to za to?
Kupovali jsme šest beden, čtyři basovky a dva satelity, každá byla nad sto tisíc. Stojí to za to. Když je někam přivezete, lidi koukaj’, že na to, jak je to malý, to má ten výkon a kvalitu, takže kulturákovou akci i se světlama naložíme do malý dodávky.
A odjeli jste s tou dodávkou někdy i do zahraničí?
Když se otevíral hraniční přechod na D5 v Rozvadově, dělali jsme takovýhle akce. Ale až v Německu jsme zatím nebyli. Takže ne přímo v cizině, ale přesně na hranicích. V cizině je to o kontaktech, který my tam nemáme, ale v budoucnu nás třeba někdo poptá - proč ne.
Co vím, tak v Německu, pokud je tam akce venku, tak mají mnohem vyšší nároky na certifikáty bezpečnosti, zvlášť všechna pódia musejí být z certifikovaných dílů, neexistuje, aby tam měl někdo zábradlí svařený doma z trubek. Všechno to musí mít razítko. Světla, když visí na rampě, musí mít ještě jištění hákem a lankem extra.
To jsem viděl i tady...
Ale nevím, jestli to z českých rentálek někdo dělá. V praxi je to tak, že se světlo pověsí na hák a nikdo tam žádný pojišťovací lanko nedává.
Bedny máte od EAW, co zbytek?
Pořídili jsme novej mixpult DiGiCo, zvažovali jsme mezi Allen & Heath a Yamahou, ale po všech diskusích jsme zvolili tenhle a myslím, že to byla správná volba, i když ten pult stál zase přes šest set tisíc.
Jakým způsobem se pro aparaturu rozhodujete?
Se značkou EAW jsme hodně spokojení a nikdy jsme neměli problém. Za celou dobu, co je používáme, za osm let, jsme měnili jedinej reprák.
Máte představu, co byste si chtěli ještě pořídit, nebo si počkáte, jak se technika vyvine?
Sledujeme situaci na trhu a náš aparát, co už má pár let, bychom chtěli něčím obměnit, ale zatím jsme ve stádiu vyčkávání. Každý má dnes sice line-array, ale kolegovi zvukaři právě nesedí, protože při něm velice záleží na nastavení, na úhlování a počtu beden, a kolega je toho názoru - a já s ním souhlasím -, že pokud nemá určitej počet beden na jedné straně, tak není schopen to náměstí pokrýt. Kolikrát se smál, když viděl zvukaře, který měl na jedné straně čtyři bedny a myslel si, bůhvíjaký že má line-array. Takže podle kolegy jsou údajně lepší bedny než line-array.
Oměřujete před akcí sály, nebo přivezete, co máte, a na místě to nějak nastavíte?
Sály v Plzni a na Plzeňsku známe, takže víme, co si kam vzít, aby to odpovídalo velikosti. Víme, co naložíme. Zvuk se nastaví na místě, ale abychom chodili po sále s metrem... Taky se to někdy děje, když se zpožďuje a dělají se vykrývky. To když máme letecký den a ozvučujeme celou plochu letiště a po šedesáti sedmdesáti metrech stavíme vykrývací stojany s bednama a zpožďujeme. Tam se hodí nějaký to digitální měřidlo vzdálenosti a pak se to nakroutí do procesoru, ale ve finále se to stejně doladí na ucho.
Takže takhle věci vidí u Music Pro v Plzni. Čímž jim z tohoto papíru kynu na pozdrav a přeju jim stálého zdaru, ni zmaru.
www:
