Když se v Praze mezi muzikanty řekne Mezi Vodami v Modřanech, všichni si vybaví prodejnu a sklad Kytary.cz, avšak 8. září se toto místo stalo dějištěm multižánrové akce s názvem Music Festiwall. Nejednalo se však pouze o hudební produkci. Festival byl otevřený pro širokou veřejnost s přidanou hodnotou pro všechny hudební nadšence.
Hlavním lákadlem festivalu byl příjezd kamiónu Roland and Boss, který je vlastně jedno velké rozkládací pódium, do kterého měli návštěvníci možnost nahlédnout. Hlavní hvězdou tohoto pódia byl britský kytarista Alex Hutchings (blíže vám tohoto interpreta představíme v rozhovoru). Alexova vystoupení střídal koncert bandy pražských výrostků Five O’clock Tea a na závěr vystoupila legenda českého beatboxu Royal Duckerz. Druhé pódium zajistil Red Bull Tour Bus, na kterém to svým vystoupením Drumming Syndrome odpálil vyhledávaný český bubeník Miloš Meier. Následovala nekompromisní punk-rock‘n’rollová sebranka Unholy Preachers, která připravila pódium pro druhého zahraničního hosta Victora Smolského. Tento kytarový virtuóz je známý nejen z působení v kapele Rage, ale také výtečnou kytarovou technikou, jejíž prezentaci si připravil pro své vystoupení. Celý večer uzavřela hvězda českého hip hopu James Cole společně s The Brown Noise Bandem. Jedním z neopakovatelných bonusů této akce byla přítomnost pražských sprejerů, kteří předváděli své umění na střeše budovy nad celým festivalem a skvěle tím podtrhli multižánrovost celého festivalu.Během celého dne bylo možné využívat služeb kamenného obchodu kytary.cz, kde bylo možné mimo standardní nabídky navštívit výstavu kytar Gibson, které jsou samy o sobě jedním ze základních kamenů rockového zvuku. Dále se zde nacházela exhibice a workshop kytar Ovation, které jsou známé nejen svým vzhledem, ale také neopakovatelným zvukem. Sám tuto akci hodnotím jako velmi přínosnou, jak pro muzikanty, tak pro širokou veřejnost. Pevně věřím, že se v následujícím roce dočkáme pokračování.
Alex Hutchings
Alex je britský kytarista a skladatel, který vyniká v žánrech rock, jazz, fusion, blues a R ‘n’ B. Poslední roky spolupracuje s BBC, kde skládá hudbu k do rádia i k televizním pořadům a krátkým filmům. Na hudbě k filmům a dokumentům spolupracoval s předními producenty, jako např. s Grantem Buckerfieldem, Sarah Class nebo Markem Collinsem. Přes to všechno Alex byl a stále je aktivně hrající muzikant, který pořádá hudební workshopy a jezdí vystupovat po celé Evropě.
Ahoj Alexi, jak ses dostal k hraní na elektrickou kytaru?
Bylo to někdy, když mi bylo jedenáct let, přesto jsem se k tomu musel dopracovat. Můj starší bratr začal hrát na kytaru, když mi bylo sedm let, ale já ani nechtěl hrát na kytaru, uchvátily mě bicí. Problém byl, že po celou dobu jsem neměl bicí soupravu, na kterou bych hrál. Nakonec, v jedenácti letech, jsem si půjčil bratrovu kytaru a začal se učit na ni.
Absolvoval jsi lekce na kytaru, nebo jsi samouk?
Chodil jsem pouze dva roky na klasickou kytaru, ale nejvíce mi pomohly věci, co mi ukazoval můj bratr, který tou dobou už několik let hrál. Vzpomínám si, že první, co mi ukázal, byl riff Eugene’s Trick Bag od Steva Vaie z filmu Crossroads, moc se mi líbil, ale nevěděl jsem, jak ho hrát, tak jsem se to učil kousek po kousku několik týdnů.
Kdy myslíš, že nastal obrat ve tvé hudební kariéře? Myslím tím moment, kdy se z „garážového“ kytaristy stane muzikant, co objíždí Evropu v trucku Roland and Boss.
Myslím, že jsem vždy pracoval na stejných věcech, cvičím, hraji a mám z toho radost a požitek. Zlomový okamžik přišel, když jsem svoje videa začal nahrávat na internet. V tu chvíli si lidi začali všímat mojí práce, oceňovali, co dělám, a to bylo super. (smích) Na druhé straně mi pomohla spolupráce s firmami Boss a Roland, díky nimž mám možnost cestovat a potkávat se s lidmi, kteří mě znají skrze moje videa. Vznikla z toho pěkná rovnováha mezi internetem a přímým kontaktem s fanoušky.
Tím se dostáváme k další otázce. Jak ses dostal ke spolupráci s firmami Boss a Roland?
To byla náhoda. Jednou jsem vyučoval studenta kytary, který si přinesl looper a syntezátor se slovy: „Dělám na ně recenzi, ale vůbec nevím, jak to funguje.“ Hned jsem si pomyslel, že tu recenzi bych měl dělat já. (smích) Požádal jsem svého studenta o číslo, kontaktoval jsem firmu Boss s tím, že jejich produkty používám, a jestli někdy budou shánět někoho na recenze popř. propagaci, můžou mě oslovit. Tak to všechno začalo, od té doby pro ně dělám recenze, videa, hudební semináře a další.
Jakým způsobem kombinuješ techniku hry s efekty a aparátem, který používáš?
Jak bych to popsal... Představ si, že tvůj aparát je takový hudební talíř a tvůj způsob hraní je jídlo a jeho chuť, které na něj dáváš. Takže pokud máš hezký velký a kvalitní talíř, máš daleko více možností, jak svoje „chutě“ uspořádat. Pokud máš malý nebo nekvalitní talíř, moc s ním nenaděláš.
Jaké jsou tvé nejoblíbenější produkty od Rolandu a Bossu?
Rád používám kombo Blues Cube od Rolandu, má výborný zkreslený zvuk. Co se týče efektů, oblíbil jsem si Boss DS-1X nebo Boss BD-2w. Oba efekty dávají výborný feeling a dynamický rozsah. Zbytek už je na citu každého kytaristy, ale ať hraješ tvrdě trsátkem nebo jemné arpeggio, tento aparát pro tebe udělá skvělou práci. V neposlední řadě nesmím zapomenout na své signature modely kytar AH6 a AH8, které jsem udělal s britskou firmou Waghorn Guitars. Právě teď mi do AH8 dělají snímače DiMarzio Ionizer 8, za pár týdnů na ni budu nahrávat novou píseň, která se objeví na mém kanálu. Bude to tvrdý a bude to super. (smích)
Co bys na závěr vzkázal našim čtenářům?
Vím, že to zní jako klišé, ale pokaždé se musíš bavit tím, co děláš. Ať už hraješ na pódiu, ve zkušebně nebo na ulici, musíš si to užít. I když na něčem tvrdě pracuješ, musíš si to užít a netrápit tím, že musíš zase cvičit. (smích) Hudba je hlavně zábava, a proto to všichni děláme.
