A máme tu další výrobní reportáž, tentokrát zase elektronickou. Kousek od Anděla v Praze 5 je dílna, kde už dvanáct let vznikají zesilovače a reproboxy nesoucí značku ESH. Tuto firmu téměř exkluzivně reprezentuje Petr Faiereisl. I sesedli jsme se tam jednoho dopoledne u sklenky bublinkové vody na přátelském i odborném klábosu.
Můžeš mi říct, jak ses k téhle práci dostal?
Když o tom tak přemýšlím, tak asi docela logicky. Jednak mne od malička bavila muzika - hrával jsem na cello a na kytaru - a taky mne vždycky zajímala technika. Vzpomínám si, že jsem, kdo ví proč, ještě za hluboké totality chodil s kamarádem Michalem před Železnou nedělí po ulicích a sbíral transformátory a reproduktory ze starých televizí. Doma jsem je pak různě pospojovával a zkoušel, co to udělá. V tomhle jsem prý po dědečkovi. Ten opravoval rádia, vyráběl basové skříně a spoustu dalších věcí. Ale konkrétně jsem se k tomu dostal víceméně z nutnosti. Pamatuješ, jak to bylo před revolucí s aparáty - nikde nic pořádného, a už vůbec ne lampy. A tak jsem si ještě v době, kdy jsem hrál, postavil zesilovač pro sebe, ten zanedlouho slyšel Zdeněk Šikýř ze Studia Hostivař a chtěl taky takový - no a točí na něj ve studiu dodnes. A pak přišly kytarové boxy, další zesilovače, basové boxy.
Takže nejdřív byla výroba a pak to ostatní - opravy a tak?
Ano. Bylo to přesně obráceně než venku. V normálních podmínkách technici obvykle začínají s opravami a úpravami a teprve po nějaké době přistoupí k výrobě vlastních modelů, nebo je navrhují pro velké firmy - třeba Lee Jackson, Mike Soldano, Paul Rivera a spousta dalších. Tady ale v té době nebylo prakticky co opravovat, nezapomeň, že to všechno se dělo v posledních letech bolševismu. A úpravy? Jen málokdo, komu se podařilo přes všechny problémy získat slušný aparát, si do něj nechal šťourat... K úpravám jsem se dostal až těsně po revoluci, kdy se na mne obrátil Petr Roškaňuk (tenkrát Nová Růže - pozn. autora) s problémem, že mu jeho Marshall nehraje jako ten, který měli ve zkušebně. Jestli bych prý nedokázal zařídit, aby to hrálo stejně. Obě to byly osmistovky, jenomže ten druhý byl jednokanál, čistá lampa, zatímco ten Petrův dvoukanál, takže úplně jiná konstrukce - pro zkreslení používal kombinaci elektronek s diodami, a tak to ani stejně hrát nemohlo.
A podařilo se?
Ano. Petr ho prodal a koupil si taky jednokanál (smích). Od té doby jsme přátelé.
Přejděme teď k tvým aparátům. Předpokládám, že tvoje zesilovače jsou celolampové.?
Samozřejmě. Komplet.
Jaké modely dnes stavíš?
V současné době dvoukanály s korekcemi pro každý kanál zvlášť, čistý zvuk jako Fender a hi-gain, zkreslení zvukově něco mezi Boogie a Soldanem.
A výkon?
50 nebo 100 Wattů.
Jak tak na to koukám, je tam víc elektronek, než bych čekal. Jaké typy elektronek při stavbě svých zesilovačů používáš a proč?
V předzesilovači je šest ECC83/12AX7A, jedna na čistý kanál, tři na zkreslený, další na efektovou smyčku a poslední patří ke konci jako invertor. Považuju za moudřejší mít čistou a zkreslenou větev úplně zvlášť s vlastními korekcemi, protože charakteristika obou kanálů je odlišná, a kdybych pro oba používal stejnou cestu, byl by čistý zvuk nakřáplý a příliš středový, anebo zkreslený zase příliš měkký. A tak bych musel dělat kompromisy, což já hrozně nerad. ECC83 používám proto, že jsou nízkošumové a mají vysoký gain. Jako výkonové používám EL34 nebo 6L6.
Používáš pro výrobu tuzemské nebo dovozové díly?
80% dílů je z dovozu, ostatní tuzemské, v drtivé většině zakázkové. Pro mé účely je na našem trhu dostatečně kvalitních českých věcí strašně málo, bohužel. Na každý nový výrobek je přitom zapotřebí neuvěřitelného množství nových dílů. Jinak na veškeré moje výrobky je dvanáct měsíců záruka, na elektronky a reproduktory půl roku; totéž se týká i oprav a úprav.
Kromě elektronek vidím v tvém zesilovači i takové ty malé černé mršky se čtyřma nohama, co to je?
Tohle? Ty myslíš optočleny. Používám je k přepínání kanálů. Tyhle optočleny mají nejlepší parametry ze všech, s nimiž jsem se kdy v zesilovačích setkal, a to včetně velmi drahých zahraničních. Jejich velkou výhodou je to, že mi umožňují přepínat kanály naprosto tiše, bez hluku.
A jak to funguje? Ale tak, abych to pochopil.
Normálně, je to fotoodpor a LED-dioda v jednom světelně izolovaném pouzdře. Když LEDka svítí, fotoodpor vede prakticky jako kus drátu, když zhasne, neprojde odporem nic. Jako relátko, ale spojitě, bez cvakání a velmi rychle.
Vidím, že používáš oboustranné "tišťáky". Má to vůbec nějaký efekt?
Samozřejmě. Součástky jsou v nich mnohem lépe fixované a nevylamují se. Prakticky v každém zesilovači s jednostrannými "tišťáky" se po pár letech provozu musí spousta součástek znovu dopájet, protože se ty větší nebo špatně uchycené z cínu prostě vylámou.
Jak je to vůbec se zvukem tvých zesilovačů? Lze ho nastavit "na klíč"?
Víceméně ano. Každý má přece na zvuk jiný názor, a proto nemusí být nutně spokojený se standardem. Svoje zesilovače vždycky nastavuji tak, jak se to mně líbí nejvíc na svou kytaru (Epiphone Les Paul Standard se snímači Gibson - pozn. autora), a pak je na řadě zákazník. Vždycky ale doporučuji, aby kytarista na zesilovač hrál alespoň měsíc nebo dva, a teprve když si ho pořádně osahá a bude si stoprocentně jistý, že je to třeba, přijde kvůli možnému upgradu. To proto, že na výsledný zvuk má vliv spousta věcí, a tak se často stává, že to, co se jevilo zprvu jako negativum, se může brzy stát velmi vítaným. Třeba ve vytlumené zkušebně se ti bude zdát, že aparátu chybí výšky, zatímco na pódiu jich bude až moc. Výraznou roli také hraje reprobox, ten tvoří se zesilovačem jeden celek, a jeho charakteristika je proto rozhodující. Zvuk se dá samozřejmě nastavit jen v určitých mezích, zázraky nedělám, ale faktem je, že změnit se dá poměrně hodně.
To zvukové provedení se tedy liší podle toho, jestli zákazník řekne "hraji blues" nebo "jsem metalista" a podobně?
Přesně tak. Od většího či menšího zkreslení po různou barevnost zvuku, tvrdost, kulatost. Všechno se dá udělat.
Když už jsi narazil na boxy, prozradíš mi o nich něco?
Kytarové boxy vyrábím standardně od 1 x 12" přes 2 x 12" až po 4 x 12", ty velké buď rovné, nebo zkosené. U těch nejmenších dělám basreflex, takže mají dostatek basů i přesto, že je v nich jen jedna dvanáctka. Tyhle dva do sterea pak hrají výrazně lépe, než jeden dvoudvanáctkový.
To jsou ty, které jsem viděl u Radima Hladíka, když byl na Kloboučku?
Ano. Největší zájem o ně mají obecně ti kytaristé, kteří používají stereo konce a nechtějí se tahat se dvěma velkými bednami, protože hrát na jedno velké "áčko" nebo "béčko" do sterea je prakticky nesmysl. Navíc na většinu našich klubových pódií se dvě velké bedny ani nevejdou a taky cena hraje svou roli. Nedávno si je pořídil třeba Mirek Chyška.
A basové boxy?
Ty dělám jako 2 x 10", 4 x 10" nebo 1 x 15", u desítkových je navíc ještě možná volba s hornou nebo bez. Desítkové od čtyř set do osmi set, patnáctkové tři nebo čtyři sta wattů. Na přání je možných i osm desítek, i když si myslím, že z hlediska transportu je rozumnější stěhovat dvě čtyřky, než jednu osmičku, ta je totiž čtyřmužná (smích).
Z čeho bedny stavíš a čím je osazuješ?
Březová překližka, kytarové z patnáctky a basové z osmnáctky. Pouze zadky kytarových boxů jsou z dřevotřísky, která je měkčí, a zvuk je pak kulatější. Jinak basové bedny jsou celé napevno, lepené a silně vyztužené kvůli tuhosti, kytarové mají naopak šroubované zadky i předky, aby byly měkčí. Co se týče reproduktorů, na kytaru používám reproduktory Celestion, především Greenback, což jsou pětadvacítky, a na ty menší pak Vintage'30 - pětašedesátky s vysokou citlivostí, schopné vyzářit celé spektrum. Na basu se mi jednoznačně osvědčily Eminence, ale na přání je samozřejmě možné osadit basový box i čímkoli jiným, pokud to bude alespoň stejně kvalitní, třeba EV nebo JBL a podobně. To je pak samozřejmě otázka ceny.
A co tyhle racky? Připomíná mi to Ameriku. Ty jsou také na kytaru?
Ano. Jsou to lampové stereo konce 2 x 50 wattů, na které jsem se chystal strašně dlouho, ale prostě nebyl čas je dodělat - až teď. Ne, není to Amerika, je to Smíchov. (smích) Fakt ale je, že mi zabralo docela dost času, než jsem ten design dorazil k vlastní spokojenosti.
A propos design - mám pocit, že jsi oproti dřívějšku změnil vizáž i u dalších věcí.
Doufám, že se bude líbit.
Vraťme se ještě na chvíli k úpravám továrních zesilovačů. Jaké zesilovače nejčastěji upravuješ?
Nejčastěji staré Marshally a Fendery. Dají se ale upravovat i další značky, třeba Peavey, Laney a tak dále. Čím starší, tím lépe.
Čeho se ty úpravy týkají?
Každý zesilovač hraje nějakým způsobem a ne každému to vyhovuje. Spousta lidí si například koupila Marshally 900, protože si myslela, že budou lepší než osmistovky. A pak se vraceli k osmistovkám zpátky. Takže dá se třeba udělat to, aby ta devítistovka hrála v podstatě jako osmistovka s větším zkreslením - tedy tak, jak to možná Marshall kdysi plánoval, ale z nějakého důvodu to neudělal. To se předělá koncový stupeň, vymění se výkonové elektronky za jiný typ a změní se třeba i část předzesilovače, aby to hrálo skutečně slušně...
Já vím, že tuhletu úpravu jsi dělal Mirkovi Linhartovi z Yo-Yo bandu...
Ano, jemu a dnes už i mnoha dalším. U osmistovek pak nejčastěji dělám efektové smyčky a vyšší zkreslení, totéž i u superleadů. Několikrát jsem předělával i výroční modely, jejichž zkreslené kanály jsou oproti starším typům zahuhlané a nevýrazné a velmi brzy se při vyšším gainu zahlcují v basech. Výsledkem úpravy je pak čitelnější a "kytarovější" zvuk. U fenderů je situace trochu odlišná, protože většina z nich má výborný čistý zvuk, ale nemá buď žádné, nebo jen slabé zkreslení, takže jsou na doprovody bez krabičky téměř nepoužitelné, a to i na humbuckery. Typickým příkladem jsou Blues DeLuxe/DeVille, u kterých lze upravit zkreslení několika způsoby, u DeVilla je navíc možno udělat jej na footswitch místo vypínání reverbu, takže u čistého kanálu se zvýší brilance a hlasitost a u drivu zkreslení, což znamená jakýsi pseudo-čtyřkanál. Upravovat se samozřejmě dají i starší modely fenderů, faktem ovšem je, že ty u nás na rozdíl od zbytku světa a hlavně Ameriky nejsou zdaleka tak rozšířené, a tak je to spíš výjimka, když sem někdo s tímhle požadavkem přijde.
A co budoucnost? Jaké máš plány?
Předně musím tuhle dílnu přestavět, protože ve stávajících prostorách není možné dělat nic dalšího a ve větším. To je první, co mne čeká. Dále pak přemýšlím o basových zesilovačích, kytarových preampech, výkonnějších kytarových koncích, lákají mne i tříkanálové hlavy. Je toho spousta, pro jednoho práce tak na sto let. (smích). A samozřejmě budu dál pracovat na zvuku, protože v téhle oblasti neexistuje nikdy žádný definitivní konec, vždycky má smysl hledat dál.
Takže takové věci se dějí v dílně firmy ESH. Pokud to máte na Smíchov daleko, zkuste www.eshamp.com. Pokud máte na elektrickou kytaru uši, zkuste ESH, stojí to za to.
