Kurzy zvukové techniky XXXIII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu

Poslechové monitory ve studiu (1)

Výběr akustických monitorů do hudebního studia není v žádném případě jednoduchou záležitostí, protože tato volba je úzce spjata s prostorovými podmínkami v režii, kde se budou příslušné monitorové soustavy používat. Často dostávám dotazy ohledně výběru konkrétních modelů, na které lze jen těžko nalézt nějakou uspokojivou odpověď (tímto se také omlouvám všem, kteří ode mne žádnou odpověď neobdrželi). Když si totiž uvědomíme, co všechno se bude na základě studiového poslechu posuzovat, jde z toho tak trochu hlava kolem. Na základě informace, kterou nám studiový monitoring zprostředkuje, se rozhodujeme o výběru konkrétního nástroje, způsobu jeho sejmutí, se kterým souvisí i volba vhodných mikrofonů, o barevném výběru registrů a veškerých dalších zvuků. Při dalším zpracování hudebního snímku řešíme na základě příslušného poslechu nastavení ekvalizérů, úrovňové poměry, lokalizační a prostorové záležitosti a někdy nám stejné monitory slouží i pro masteringová nastavení ovlivňující přímo finální výsledek.

 

Zřejmě nejčastější chybou, které se dopouštějí hlavně začátečníci (ale někdy i ti zkušenější), je to, že se nedostatky ve vlastním poslechu snaží dorovnat brutálními ekvalizačními zásahy v nahrávce. Tady tryská pramen veškerých diskuzí na téma, proč nahrávka ve studiu hrála dobře, a na tom či onom domácím poslechu zněla naprosto nepřijatelně. Jestliže se o nastavení spodního frekvenčního pásma rozhodujeme na základě informací, které slyšíme z malých nearfieldů (ty nám toho o situaci pod 80 Hz už moc neřeknou), nemůžete se potom divit, že při poslechu na domácí hi-fi zařízení nahrávka duní. Mícháte-li v poslechovém prostředí, kde i ty nejbrilantnější soustavy přinášejí tupý a blátivý zvuk, lze s velkou pravděpodobností očekávat, že výsledná nahrávka bude znít v kvalitních poslechových podmínkách příliš ostře. Pracujete-li ve větší režii, která má delší dobu dozvuku, nemůžete se posléze udivovat nad tím, že v jiné místnosti a na jiných reprosoustavách budete vnímat míru přidaného prostoru zcela odlišně.

 

Takto by se dalo pokračovat do nekonečna, ale v ojedinělých případech může docházet i k opačné situaci: Máte-li například prostor před monitory či kolem nich zastavěn hustým lesem nejrůznějšího vybavení, můžete být potom v kvalitních poslechových podmínkách překvapeni, jak detailně vnímáte u posuzovaného snímku prostorovou lokalizaci. Tím ale nechci v žádném případě naznačovat, že tento postup je správný. Neoddiskutovatelným faktem je, že i sebelepší monitory ve špatných poslechových podmínkách přinášejí naprosto bezcenné informace. Pro lepší představu přikládám orientační tabulku, které faktory zásadně ovlivňují kvalitu každého studiového poslechu.

 

Faktory ovlivňující kvalitu studiového poslechu

frekvenční a fázové vlastnosti driverů v soustavě

kompaktnost soustavy, konstrukční provedení, basreflex

výkon, citlivost a zkreslení

směrové vlastnosti mimo osu

vzdálenost, nasměrování a poloha vůči poslechovému bodu

provedení ekvalizace (korekce) poslechu

využívání subwooferu

způsob instalace, umístění ve volném prostoru či montáž do zdí (soffit)

kubatura místnosti

akustika poslechového prostředí, frekvenčně vyrovnaný dozvuk

vzdálenost monitorů od stěn, podlahy, stropu či rohů místnosti

umístění předmětů s odrazivými plochami v blízkosti monitorů

osobní poslechové preference a stav sluchu u daného jedince

možnost kontroly na další alternativní poslech, sluchátka

 

Příště: Poslechové monitory ve studiu (2)

Psáno pro časopis Muzikus