Druhé aktualizované a rozšířené vydání netradiční encyklopedie 33 + 333 světových kytaristů právě vychází. Možná si říkáte: "To už známe, to už máme". Třeba ještě odpověď přehodnotíte.
Publikace, která pro velký zájem vychází již ve druhém vydání, je určena všem z vás, kteří léta posloucháte desky, kazety, CD, DVD, kompletujete diskografie svých oblíbených kapel, interpretů, sólistů, všem z vás, kteří hrajete na koncertech, sessionech, zábavách, festivalech, natáčíte po studiích, prostě jezdíte s kapelou, všem z vás, kteří schraňujete veškeré materiály, dokumentaci, noty, memorabilie, tabulatury svých hudebních idolů a vzorů, prostě všem z vás, kteří se zajímáte o muziku, o kytaru.
Přijměte i několik slov autora o této publikaci:
Ještě, než vám tuto knihu představím, tak jedno upozornění pro majitele prvního vydání této encyklopedie. Rozhodně se totiž nejedná o to, že se stejný obsah vydává v nezměněné podobě znovu. První vydání vyšlo roku 1997 a od té doby se mnoho věcí změnilo včetně toho, že jsem se dostal k řádově mnohonásobně většímu množství nahrávek, materiálů a dalších záležitostí, takže když jsme toto druhé vydání s redakcí Muzikusu připravovali, bylo nám jasné, že v žádném případě nemůže jít o pouhé znovuvydání starého textu. Dokonce jsem přistoupil k tomu, že jsem tyto texty zásadně přepracoval, takže zde nepůjde ani o to, že jsem k původnímu obsahu pouze přidal nové skutečnosti, které se sběhly po roce prvního vydání této encyklopedie, tedy v období od roku 1997 do současnosti. Ne, i vlastníci první verze 33+333
světových kytaristů si při rozhodnutí opatřit si toto vydání mohou být naprosto jisti, že dostanou do rukou novou knihu s podstatně rozšířenými, upřesněnými a zejména ucelenými poznatky.
Kniha je koncipována stylem, naznačeným již v názvu. Totiž 33 kytaristů je podáno rozsáhlou, podrobnou formou a 333 dalších je zde zastoupeno slovníkově a heslovitě.
U kytaristů, zařazených do sekce 33 vás tedy čeká řada osobností, jejichž umělecké a životní příběhy jsou podány v duchu mých mnohaletých seriálů Kytaroví velikáni a Letem kytarovým světem v časopise Muzikus, najdete zde také i poznatky, které jsem uvedl či uvádím i v rámci dalších seriálů v Muzikusu, jako např. Pódiové sestavy slavných kytaristů, Galerie slavných kytar, Doplňky a další. (viz O autorovi).
Jsem si zcela vědom toho, že každý z nás má svůj osobitý názor na muziku, na kytaristy, a tím pádem i na jejich výběr do této publikace. Protože ale jde o druhé vydání úspěšně rozprodaného vydání prvního, tak je jasné, že už jenom tím poměrně velkým výběrem 33 kytaristů jsme dokázali oslovit stylově širokou vrstvu zájemců. Navíc, jak jsem slíbil v předmluvě k prvnímu vydání (kde jsou uvedena i kritéria výběru), některé z těch osobností, které se v této publikaci nedostaly mezi těch 33 podrobně zpracovaných (a kterých si vážím stejně, jako zde uvedených) jsme dostali do druhého dílu této encyklopedie, 15+3 světových kytaristů a kytaristek, který vyšel roku 2002.
Seznam kytaristů v sekci 33:
Najdete zde klasiky z těch nejklasičtějších: Osobnosti samy za sebe (Jeff Beck, Eric Clapton, Jimi Hendrix, Eddie Van Halen, Pete Townshend, Keith Richards), hardrockové virtuózy (Ritchie Blackmore, Tony Iommi, Jimmy Page, Brian May, Angus Young), nové klasiky s obrovským entuziasmem (Eric Johnson, Steve Vai, Randy Rhoads, Joe Satriani, Slash), bluesrockové osobnosti (Peter Green, Gary Moore, Johnny Winter), jižany (Billy Gibbons), jižany s bluesovým cejchem na vestě (Stevie Ray Vaughan), obdivovatele čistého tónu (Hank B. Marvin), artrockové giganty (David Gilmour, Steve Howe), artrockové vizionáře netradičních postupů (Robert Fripp), mistry zpívajících strun
(Carlos Santana), myslitele s vlastním světem (Frank Zappa), pohodové nadšence do přirozeného tónu (Mark Knopfler), rockandrollové klasiky (Chuck Berry), bluesové fanatiky (Albert Collins, B. B. King), jazzrockové blouznivce (John McLaughlin), první propagátory elektrické kytary, jazzmany (Charlie Christian)...
I v sekci 333 proběhly změny, zejména pak u některých slovníkově uvedených kytaristů. U všech jmen se tedy setkáte s těmito základními údaji: 1) životní data (pokud byla vůbec dostupná). V případě, že byl kytarista znám pod pseudonymem či jinak upraveným jménem, uvádíme jeho rodné jméno v závorce hned za datem narození 2) pod heslem KYTARA jsou uvedeny nejcharakterističtější nástroje (pokud
byly pro kytaristu typické)
U slovníkově pojatých osobností pak pokračujeme lehkým rozborem jejich kariéry, zhodnocením hry, významu tvorby i nějakými dalšími
charakteristickými zajímavostmi (někdy i včetně jejich osobních poznámek)
Heslovitě pojatí kytaristé jsou dále charakterizováni dvěma odkazy:
1) KAPELA – zde jsou uvedeny nejvýznamnější skupiny, angažmá, spolupráce (někdy i vlivy, pokud to vyžaduje osobnost)
2) LP – pod tímto odkazem uvádíme dle mého názoru nejvýraznější, nejcharakterističtější desku či skladbu (opět připomínám, že s ohledem na
rozsah hesla)
Pro vaši lepší orientaci uvádím v některých případech v diskografii u 33 kytaristů i údaje o úspěšnosti umístění alb. Ne, že bych byl zrovna
přívržencem ‘sportovních klání’, ale přece jenom to může napomoci k názornější představě o tom, co se poslouchalo a hrálo tehdy a co se zase začíná zase hrát a poslouchat i dnes. Koneckonců, tyto skutečnosti vždy nejlépe vypovídají o vkusu určité generace. A devadesátá léta svým znovuprobuzeným zájmem o poctivě drhnutou muziku a nevykalkulovaný feeling nastavila určitý trend, který, opřen o bohatost forem hudby šedesátých let a první poloviny let sedmdesátých, se již standardním způsobem profiltroval až do dnešních dnů a jeho tlak včetně rámce nejrůznějších retro-snah stále více sílí (už jenom z hlediska obrovské pokladnice tvůrčího entuziasmu) i u nejsoučasnějších interpretů.
V této knize najdete i noty (jak je ostatně běžné v rámci mých Kytarových velikánů v Muzikusu). Příklady notace a jejich velmi stručné, ba přímo to nejelementárnější vysvětlení naleznete v závěru knihy. V textu se objeví i známé zkratky: g – kytara, bg – baskytara, dr – bicí, key – klávesy, voc – zpěv, perc – perkuse, sax – saxofon, fl – flétna, vi – housle, synth – syntezátor atd. Méně obvyklé nástroje vypisuji celým názvem. Zkratka p, i, m, a označuje styl klasického způsobu hry: p – palec, i – ukazováček, m – prostředníček, a – prsteníček.
Už vás nebudu zdržovat. Udělejte si pohodu a začtěte se do následujících příběhů velikánů nádherného nástroje – kytary.
Knížku si můžete objednat na info@muzikus.cz za 366 Kč + dobírka.
Další hudební publikace z nakladatelství Muzikus naleznete zde.
