V našem seriálu o mistrech kytarového tónu se již objevila řada jmen, z nichž převážná většina patří do kategorie legend a jejichž recepty na "big sound" jsou často publikované, a tedy dobře známé. V současné době je však majitelem jednoho z nejšťavnatějších a nejtlustších zvuků kytarového světa představitel mladé generace bluesových hudebníků, nenápadný inteligentní mladík z Louisiany, který svoji hvězdnou kariéru nastartoval již jako osmnáctiletý, velký obdivovatel Stevieho Raye Vaughana a výrazný talent Kenny Wayne Shepherd.
Těžištěm jeho hudební činnosti jsou živá vystoupení. Hraje téměř každý den a stále mu to přináší obrovskou radost. Na kytaru se začal učit v sedmi letech pod vlivem zážitků z návštěvy koncertu SRV a veřejně začal vystupovat již ve třinácti. Od začátku měl jasno v tom, co chce hrát a jak by to mělo znít. Letos šestadvacetiletý Shepherd má na svém kontě tři skvělá sólová alba: Ledbetter Heights, Trouble Is... a Live On a spoustu hostování na projektech veličin, jako jsou např. Koko Taylor, Joe Satriani a Steve Vai (projekt G3 Tour), B. B. King (společné koncerty), Van Zant, Willie Nelson, atd. Zpočátku býval kritiky označován přídomkem "klon Stevieho Raye Vaughana", ale Kenny Wayne Shepherd dokázal jít svou vlastní hudební cestou a jasně předvedl své kvality nejen jako kytarista, ale i jako autor většiny skladeb na svých albech. Vyspělost hudebního materiálu zachyceného na Kennyho první desce Ledbetter Heights je pozoruhodná, uvážíme-li, že tyto věci skládal jako sotva sedmnáctiletý! Jeho v pořadí druhé album Trouble Is... si vysloužilo dvě ceny Billboard Music Awards a nominaci na Grammy v kategorii Best Rock Instrumental Performance. Další nominace na cenu Grammy v té samé kategorii následovala v roce 2000 za skladbu Electric Lullaby ze zatím posledního Kennyho alba Live on. (Jistě významným oceněním Shepherdova muzikantství je i fakt, že samotný Godfather of Soul James Brown se o tomto mladém kytaristovi zmínil jako o jednom z divů světa.)
Kenny Wayne Shepherd usiloval vždy o co nejtlustší sound s co největší energií (SRV typu) a tomuto požadavku přizpůsobil i výběr nástrojů. Jeho hlavní kytarou je '61 Fender Stratocaster v barvě sunburst a na koncerty s sebou vozí ještě pár stratocasterů "relic" z Fender Custom Shopu. Obecně upřednostňuje kytary ze starého vyzrálého dřeva, protože je tvrdší a má nosnější zvuk než dřeva mladší. Co se druhu dřeva týče, vyhovuje mu nejvíce olše, prý je zvukově o něco kulatější než močálový jasan (další stěžejní materiál pro těla vintage nástrojů). Krky má nejraději javorové s palisandrovým hmatníkem, se kterým se mu lépe a rychleji hraje. Zásadní pro jeho masivní sound jsou však tlusté pražce (maximální velikost) Dunlop 6100, tlusté struny (Ernie Ball .011-.058, nebo lépe .012-.058) a vysoký dohmat (high action), přičemž se vražedná tuhost takto tvrdých strun částečně kompenzuje snížením ladění o půltón (Eb, Ab, Db, Gb, Bb, Eb) - známý fígl používaný Hendrixem, SRV, Jeffem Beckem, Scottem Hendersonem a mnoha dalšími sólisty. Aby Shepherd omezil přetrhávání strun, ke kterému dochází díky jeho brutálnímu ataku při hraní, má na kobylkách všech svých kytar grafitové kameny Graph Tech. Prý je s nimi velmi spokojen i po zvukové stránce. Protože několikrát při koncertě ohnul páku od tremola, vyrábějí pro něj u Fendera tento díl speciálně z nerezové oceli. Snímače používá klasické: vintage Fender Stratocaster - jsou na všech jeho stratech. Slide hraje Kenny Wayne s pomocí černého Gibsona (Les Paul Standard) a občas na některé věci používá zakázkovou kytaru švédské výroby zn. Guy, která je osazená snímači Lipstick a má zabudovaný Roger Mayer preamp boost. Akustické věci hraje Shepherd na resofonickou kytaru '38 Duolian, modifikovanou kytarovým technikem Neila Younga Larrym Craigem a též na starou Martinku s malým tělem z roku 1928.
Stejný důraz jako na kytary klade Kenny Wayne Shepherd i na ostatní části nástrojového řetězce. Jeho nejoblíbenějšími aparáty jsou opět převážně fendery. Nejčastěji používá sestavu: dva '65 Twin Reverby reissue (oba pocházejí z prvních 300 kusů reissue edice, které byly ještě vyráběny ručně - takže super, k nim pak ještě Vibrasonic (100W celolampový krasavec s 1 x 15" reproduktorem), nebo Vibroverb 1 x 15" a na koncertech navíc ještě dvě Tone Master hlavy s 2 x 12" cabinety. Protože Shepherd své zesilovače opravdu nešetří (volume nesmí být pod 10 - nezbytné pro jeho tón) a přitom nemá rád zkreslení reproduktorů, nechal vyměnit původní repráky za 200-300 wattové ElectroVoice. Nejčastější Shepherdovo nastavení korekcí u Twinů bývá: Bright Off/Treble 5-6,5/Midle 5-8/Bass 3-4/Reverb 2/Volume 10. (Prý zvukaři na koncertech někdy požadují, aby Kenny stáhnul hlasitost svých zesilovačů, ale on si je velmi dobře vědom, že by to znamenalo ztrátu tónu a stojí si na svém.) Dále K. W. Shepherd vlastní ještě dvě 50W hlavy Marshall z konce šedesátých let s původními bednami 4 x 12", naládovanými 25W Celestiony, výroční 100W hlavu Marshall, 100W hlavu Cesar Diaz s 2 x 12" cabinetem osazeným reproduktory EV 75 W, dva tvídové Fendery Twiny z konce padesátých let, jednoho Fendera '59 Tweed Pro-Amp a dvě leslie bedny Fender Vibratone z počátku šedesátých let.
Zatímco pódiová sestava aparátů Kennyho Wayna nemívá daleko ke složitosti, jeho pedalboard je celkem jednoduchý. Základ tvoří buďto Wah-wah pedal Vox, nebo Dunlop 535Q, popř. Dunlop Copper Wah, dva až tři Ibanez Tube Screamery (TS-808 a dva TS-9 modifikované patrně též na osmsetosmičky), Dunlop Univibe s expression pedálem a Roger Mayer Octavia. Občas přidává ještě DL-4 POD Delay Modeler a overdrive Klon Centaur. Shepherd si hlídá, aby v řetězci nedocházelo ke ztrátám na signálu, tudíž používá kvalitní propojovací kabely (Ernie Ball Power Cables, George L's) a krabičky má zapojeny v režimu true-bypas. Nic není ponecháno náhodě, vše je do detailu promyšlené. Ale taky mu to hraje! Z desek Kennyho Wayna Shepherda se na nás se zničující energií valí neuvěřitelně masivní kytarový zvuk, a přičteme-li k tomu Kennyho hudební invenci a cit pro gradaci, jejich poslech je opravdu radostí. Talent tohoto mladého muzikanta před lety dobře rozpoznal i známý kytarista Bryan Lee, který tenkrát teprve třináctiletého Shepherda vytáhl za sebou na jeviště hudebního klubu v New Orleans a nechal ho zahrát před nadšeným publikem. Možná tenkrát tušil, jak moc to jednou ten mladíček bude mít v pazourách!
Sólová diskografie (KWS Band)
Ledbetter Heights (1995, Giant)
Trouble Is... (1997, Revolution)
Live On (1999, Giant/Reprise)
