Jazové standardy 5

Jazové standardy 5
Jazové standardy 5

Chick Corea: La Fiesta

Americký jazzový pianista Armando Anthony Chick Corea se narodil 12. 6. 1941 jako dítě italských rodičů. Tím lze jistě také vysvětlit lásku a trvalé zalíbení v latinsko-americkém koloritu jeho skladeb. Ve 27 letech již vystřídal Herbie Hancocka v Davisově skupině a přišel právě v době před slavnými deskami Čubčí lektvar a Potichu. Působil potom také v mnoha (dnes již legendárních) sestavách a v roce 1971 nahrál s vibrafonistou Garry Burtonem krásné album Crystal Silence (Křišťálové ticho). Pak zakládá svoji vlastní kapelu s poetickým názvem Return to Forever (Návrat k nekonečnu), která hrála jemnou melodickou latinskoamerickou hudbu (J. Farrell, S. Clarke, A. Moreira a F. Purim). Po personálních změnách v roce 1972 přichází skvělý kytarista Al DiMeola, kterému uvolnil místo přemýšlivý, ale neméně zdatný Bill Connors. V tomto kvartetu zůstává basista Stanley Clarke a lano dostává explozivní bubeník Lenny White. Nahráli spolu čtyři alba nadupaného jazzrocku, jež se spolu s McLaughlinovým Mahavishnu Orchestra řadí k absolutní špičce instrumentálního umění. Chick Corea se po této spolupráci vrací ke koncertnímu křídlu a čistému jazzu. Opět navazuje na hraní s Garry Burtonem, ale také tvoří syntézu jazzu s vážnou hudbou. Dává v té době dohromady exkluzivní výběr hudebníků a se smyčcovým kvartetem a dechovou sekcí Arriaga Quartet vydává v roce 1976 nádherné dvojalbum My Spanish Heart, plné španělských a latinskoamerických motivů a fantazií.

Po deseti letech usilovného koncertování na akustický klavír a tvorby vážné hudby zakládá Electric Band s nejlepšími světovými muzikanty (John Patitucci, Dave Weckl a Scott Henderson potažmo Frank Gambale). Soubor, který vystoupil na pomyslný nejvyšší piedestal moderního elektrického jazzu.

Coreova starší skladba La Fiesta z alba Return to Forever se stala již naprostou klasikou a evokuje španělskou corridu. Otevírá ji delší ostinátní intro s feelingem flamenca na akordech E, F a G v šestiosminovém rytmu. Na stejném harmonickém motivu je tvořena základní melodie v části A.

Část B je čistý jazz, a pokud budete hrát s basou a druhou kytarou nebo pianem, zkuste pojmout motiv swingově, zatímco basa dál pokračuje v 6/8 rytmu. Je to velmi působivé a skvělá hudební lahůdka (Chick Corea ji použil v akustickém duetu s G. Burtonem). Improvizuje se opět na ostinato E, F a G, na tóny španělské frygické stupnice v e moll. K normální církevní frygické je přidána velká tercie gis. Závěr je fade out na akordy Amaj7 - Dmaj7.

Vivat Chick...

 

Př. 15 Chick Corea: La Fiesta

Psáno pro časopis Muzikus