Jsem muzikant, ale jak asi víte, hudebnímu softwaru se také věnuji poměrně intenzivně. Přesto bylo mou dosavadní zkušeností s vývojem hudebního softwaru pouze testování různých beta verzí (a samozřejmě v rámci méé práce také hlášení nalezených vad - bugů). Před časem se mi nicméně naskytla příležitost být procesu vývoje trošku blíž. Překládal jsem do češtiny DAW PreSonus Studio One 2.
PreSonus pro tvorbu různých jazykových mutací vyvinul vlastní aplikaci - CCL Localiser. Do nedávna byla tato aplikace k dispozici pouze pro Windows, takže jsem zároveň posloužil jako „beta-tester“ verze pro Mac. Nejdříve jsem ale začal překládat v aplikaci Poedit. CCL Localizer pro Mac v tu chvíli ještě nebyl úplně dokončen.
Jako každý překladatel, musel jsem se vypořádat s řadou úskalí rozdílnosti jazyků. Některá slova jsou v originále dlouhá a v překladu krátká, jiná naopak. To pak může trochu rozhodit grafiku aplikace, která je pochopitelně nastavená pro anglický originál. Nebo se mohou názvy objektů překrývat a nebo naopak schovávat pod další objekty.
Pokusil jsem se k překladu přistupovat tak, aby bylo přeloženo pokud možno co největší množství termínů, a to i těch odborných. Málokdo se dnes pozastaví například nad termínem preset. Snad téměř všichni víme (nebo alespoň tušíme), co to znamená. Nechtěl jsem ale dělat překlad pro odborníky, ti jsou obvykle s terminologií již velice dobře seznámení a pohyb v anglickém prostředí aplikace jim nemusí dělat problém, třeba i přes to, že anglickou konverzací nevládnou. Chtěl jsem udělat takový překlad, se kterým bude schopen pracovat kdokoliv, byť právě „nezatížen“ terminologií z oboru. Ostatně i samotné Studio One má být oproti ostatním DAW velmi intuitivní - s poněkud jinou filozofií a přístupem než ostatní DAW. Proto jsem se rozhodl pro překlad právě i takových termínů, jako je preset.
Samostatnou problematickou skupinou jsou samozřejmě zkratky. Pro některé výrazy nemusí být zkratky v češtině tak hojně používané, a tedy ve výsledku by po překladu mohly být českému uživateli nepochopitelné. Nebo zkratka neexistuje vůbec. Přesto bylo z důvodu omezeného prostoru zapotřebí zkratku použít. Naštěstí zde existuje kontextová nápověda, která uživateli případně pomůže zkratku vysvětlit.
Některé termíny jsem přeložit vůbec nemohl, protože to aplikace prostě neumožňuje. Speciálním případem byl výraz sidechain. Z výše uvedeného důvodu jsem měl obrovskou potřebu tento výraz přeložit. Tlačítko v prostředí plug-inů to umožňuje. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak tento výraz přeložit. Řídicí signál z jiné stopy... Řešení přišlo samo v okamžiku, kdy jsem zjistil, že z každé stopy mohu nasměrovat signál právě do side-chainu. Bohužel se ale v tomto místě výraz nepřekládá. Překlad na jednom místě a na druhém nikoliv, by byl naprosto nelogický. Musel jsem jej tedy nechat se skřípěním zubů bez překladu.
V průběhu překládání jsem samozřejmě nový jazykový balík několikrát kompiloval a vkládal do svého testovacího prostředí Studio One. Tak jsem postupně viděl, jak se Studio One stává čím dál více českým.
Nemohl jsem se vyhnout ani konzultacím se specialistou na Studio One, přímo z PreSonusu. Některé výrazy jsem opravdu nikdy neviděl (zejména chybové hlášky nebo příkazy specifické pro Windows) a nebylo mi naprosto jasné, co přesně popisují (v manuálu třeba nebyly popsány). Thomas Mansfeld mi ale vždy skvěle a ochotně pomohl!
Z důvodu skloňování jsem si musel vytvořit vlastní systém číslování příkazů. Například slovo quantize se samo o sobě v překladu vyskytlo patnáctkrát (pak ještě několikrát v souslovích). V překladu se může jednat buď o popis funkce - podstatné jméno kvantizace -, a nebo o sloveso v infinitivu -kvantizovat. Mohlo by se říci, že je to jedno. Ale není, být nemusí. Když už jsem překlad tvořil, měl by být srozumitelný. Výskyty všech těchto slov jsem si očísloval a pomocí popisu hesla jsem hledal, v jakém kontextu se heslo s daným číslem vyskytuje. Pak bylo možné určit přesný překlad.
Rozhodně musím říci, že se jednalo o velmi zajímavou práci, která opět přispěla k rozmanitosti mých činností. Náhled dovnitř hudební aplikace mi poskytl další nový pohled na celou věc.
S aplikací Studio One 2 jsem tak strávil poměrně intenzivní chvíle. Mohu tak s klidným svědomím říci, že si i nadále stojím za testem tohoto DAW, který jsem před časem pro Muzikus psal. Studio One 2 se v řadě ohledů chová velice intuitivně a mnohé úkoly zjednodušuje. Tím, že si ale programátoři vypůjčili „to nejlepší“ ze starších a dnes již konkurenčních DAW, působí celé rozhraní poněkud nejednotně a někdy i chaoticky. Některé funkce nejvyšší třídy DAW ve Studio One jednoduše chybí. Zároveň je zde ale řada jiných funkcí, o kterých se současným DAW může jenom snít. Pro uživatele, který dříve s žádným DAW nepracoval, a není tedy zatížen jejich konvencemi, může být Studio One 2 skvělou volbou. Zároveň může být skvělou volbou pro uživatele, který již v různých DAW pracoval, ale ani jedno mu nesedělo.
Ti uživatelé, kteří jsou se svým DAW spokojení, nemusí nutně Studio One sledovat. O nic zásadního a průlomového, co by v jejich DAW udělat vůbec nešlo, nepřicházejí.
Malá statistika
Celkový počet přeložených hesel nebo slovních spojení v samotné aplikaci: 3978
Překlad krátkého popisu HW zařízení, které mohou Studio One 2 ovládat: 48
Počet znaků v EULA (licenční ujednání - nezvykle krátké): 3823
Čas potřebný pro překlad (od okamžiku, kdy jsem dostal zdrojové soubory, po chvíli, kdy jsem odevzdal kompletní překlad): 35
Počet vyměněných e-mailů s PreSonusem ohledně překladu: 60
www:
