I virtuózní hráči jako Dave Weckl nebo Thomas Lang jsou adepty na problémy s páteří
I virtuózní hráči jako Dave Weckl nebo Thomas Lang jsou adepty na problémy s páteří - povídání s fyzioterapeutem Václavem Krejčíkem
V nejrůznějších diskusních fórech v Česku i za hranicemi často čtu o tom, že muzikanty trápí tu bolesti rukou, tu bolesti páteře, nezřídka obojí.
Často se v těchto fórech řeší, co je na konkrétní místo dobré namazat, aby se vše zklidnilo a daný hudebník mohl vesele pokračovat ve hvězdné kariéře. Z vlastní praxe mám však ověřeno, že bolest například zápěstí může mít kořeny ve skutečnosti zcela jinde. Své o tom ví Václav Krejčík, fyzioterapeut, který se specializuje na pomoc hudebníkům.
Přišel jsem za vámi s bolestí ramene, které zradilo při kondičním tréninku. A nutno konstatovat, že jste nebyl první odborník, který to rameno viděl, nicméně rozhodně jste byl první, který se jím vůbec nezabýval a začal ho uvolňovat přes nohy, což mě poměrně dost překvapilo. V čem tato metoda, která měla prakticky okamžité výsledky, spočívá?
To je dost široká otázka, nicméně když to zjednoduším, dostaneme se k tomu, že v těle fungují svalové řetězce a ty ovlivňují fungování prakticky každého. Svalový řetězec si můžeme představit tak, že jeden sval někde začíná a někde končí a vedle něj či někde v blízkosti začíná další, přičemž tyto svaly se vzájemně ovlivňují. Noha proto dokáže ovlivnit až prsty u rukou. Což je dost citlivá záležitost právě u bubeníků - když bubeník sedí a pracuje s nohama, přes nohy jsou ovlivňovánz svaly kolem hrudní páteře a odtamtud se vše přenáší až do rukou a prstů. Je důležité pozorné vyšetření - když se člověk správně dívá, získá spoustu informací.
Tedy napřiklad vidíte, že pacient má vadné držení těla - tedy kde se to konkrétně projevuje?
Už když pacient bere za kliku, je vidět, co se s ním děje, jak chodí, jak klade nohy, jaké má celkové držení těla... Z toho už si udělám předběžný obrázek, který mi pacient doplní informacemi o tom, co jej trápí. Poskládám si tak obrázek o tom, co dělá ve svém běžném dni, z čehož si udělám představu o převažujících pohybech, které, pokud nejsou kompenzovány, vedou k bolestem. Čili i ten úraz, který se při tréninku stal vám, mohl být jen třešničkou na dortu.
Vystudoval jste fyzioterapii, hádám ale, že podobný přístup se na školách běžně neučí... Jak jste se o této metodě dozvěděl?
Konkrétně na vás jsem využil souhrn několika metod, absolvoval jsem mnoho kurzů, přičemž základem jsou poznatky doktora Brügera, u nějž se mi líbilo, že se snažil hledat příčinu bolesti - bolest totiž může být i přenesená, kdy problém spočívá někde zcela jinde. Když ladíte bicí, stačí jeden šroub, který není správně, a ovlivní vám to zvuk celého bubnu.
Specializujete se na „pomoc“ muzikantům. Sám jste bubeník, zajímalo by mě proto, jak jste sám na sebe aplikoval poznatky, které jste načerpal v medicínské praxi a na kurzech.
Samozřejmě že i při kurzech jsme se učili správnému držení těla. Tam mě samozřejmě napadlo, že když to funguje u lidí za počítačem, musí to dát vzužít i pro bicí, takže jsem začal experimentovat a zjistil, že ten přístup opravdu funguje. U bubeníků je několik specifik. Například pokud se bubeník v sedu hrbí, při pohybu hodně trpí plotýnky a hrozí jejich výhřezy. Přitom se dá chránit poměrně jednoduše - správným držením těla. Při špatném držení těla se špatně zapojují svalové smyčky a vznikají karpální tunely, tenisové lokty, bolesti ramenou, záněty šlach... Své poznatky jsem aspoň základně shrnul na stránkách www.zdravybubenik.cz.
Máte jistě přehled i o bubenících v zahraničí, díky YouTube a podobným službám je možné dobře vidět i jejich držení těla a pohybové návyky. Znáte jistě příklady zahraničních hráčů, u nichž je vidět, že správný sed mají perfektně zvládnutý, a nebo naopak si u nich člověk řekne: „No, chlapče, ty už dlouho hrát nebudeš...“. Pojďme si udělat malý test. (Následuje projekce tří videí z YouTube, a to vystoupení Dava Weckla na Modern Drummer Festivalu, sólo Thomase Langa a sólo Joja Mayera).
Ve své podstatě jsou všichni tři jak přes kopírák. Myslím, že za to může způsob držení paličky v levé ruce. (Všichni používají na videu traditioal grip.) Diskutoval jsem o tom hodně s Daliborem Mrázem. Dochází k vyosení celé páteře ze střední roviny čili mají všichni náklon vlevo. Protože není možnost se jich zeptat, kde cítí sami rovnováhu, tak se naskýtají tři varianty při pohledu zezadu: 1. úklon vlevo s přenesením váhy těla na pravou půlku zadku (spíše nepravděpodobné), 2. úklon vlevo, ale jsou schopni být vycentrovaní - obě půlky zatížené stejně (K tomu bych se přikláněl víc vzhledem k tomu, že potřebují mít nohy minimálně zatížené, což platí hlavně u dvou kopáků.), 3. úklon vlevo s přenesením váhy na levou půlku zadku (Možná varianta u toho, kdo nehraje na dva kopáky.).
Samotné držení paličky v levé ruce přitom nemůže za vzniklý úklon. Za to může výška nastavení malého bubínku. Zkoušel jsem to a dá se krásně hrát ve vzpřímené poloze i s tímto držením paličky. Na prvním místě je správné nastavení těla a potom teprve přizpůsobení bicí soupravy tělu, nesmí to být naopak.
Jojo Mayer tím, že kouká vpřed, vyvíjí větší tlak na oblast přechodu mezi krční a hrudní páteří. Ostatní mají pohled dolů, tlak je sice menší, ale když si uvědomíme, že hlava váží čtyři až pět kilo, tak všichni tři jsou adepti na výhřez ploténky v oblasti krční páteře.
Takže výsledek?
Všichni se snaží podvědomě sedět rovně, ale prostě jim to nejde. Je vidět vyhrbení celé páteře, a tím pádem nemohou svaly pracovat zrelaxovaně, i přesto že jsou to tak vynikající hráči. Pokud bychom vše viděli jako ve 3D, tak dochází k tomuto pohybu: shrbeně-úklonově-rotační pohyb. Důsledky jsou potom různé - přetěžování určitých svalových skupin, které se časem unaví a začnou se bránit tím, že vyvolají bolesti v místech největšího přetížení.
Co tedy při špatném posezu za soupravou reálně hrozí?
U páteře jsou to nejčastěji výhřezy plotének v bedrech a v krční páteři. K tomu náleží svalové bolesti v oblasti celé páteře (určité části, dle typu přetížení, to je individuální). Časté je taky pěstování si vybočení páteře (skoliózy), kdy hráči vstanou od bicích a drží páteř pořád v úklonu. U rukou jsou to karpální tunely, tenisové lokty, záněty šlach ruky, blokády loketních kloubů, „zmrzlé“ rameno, bolesti ramenních šlach atd. U nohou při špatném nastavení noha-pedál bolesti vnitřní strany kolene, bolesti kotníku, kyčelního kloubu, blokády kolene a kotníku, a zase svalové a šlachové bolesti.
Co s tím?
Poučení je poměrně jednoduché. Nejprve musím naladit tělo, abych mohl hrát bez zdravotních problémů na hudební nástroj. V praxi je bohužel často vše obráceně. Proto platíme daň za špatné držení těla v podobě bolesti.
V některém z dalších čísel proto připravíme speciální článek o tom, jak správného sedu za bicími docílit, na co se zaměřit a čemu se vyhnout.
www:
