High Lite Touring - „Jezdící zvukaři...“
Na svých cestách republikou za zvukaři, přesněji za rentalovými společnostmi, poskytujícími ozvučovací, osvětlovací a všechnu další potřebnou techniku pro koncertní vystoupení, jsem tentokrát zajel do Ostravy. Tam jednak sídlí shora nadepsaná společnost, jednak tam toho dne hrála americká metalová legenda Manowar, pro jejíž celé evropské turné pánové od High Lite Touringu dodávají světelnou a zvukovou techniku, LED obrazovky, rigging a crew - tedy česky osvětlovací a zvukové jevištní vybavení, zavěšené ze stropu nebo z konstrukce pódia, když se hraje venku, a k němu jeho odbornou technickou obsluhu. Za mixážním pultem, tentokrát digitálním Digidesign Profile s bohatým analogovým outboardem, stál dvorní zvukař kapely, pan Jeff Hair. Nesetkal jsem se s nimi poprvé, s High Lite Touringem, ani s kapelou.
V poslední době jsem o práci firmy a jejich vybavení psal na těchto stránkách křídových při reportáži o koncertu Tarji Turunen v Olomouci (Muzikus 1/2014 str. 42 ) a o loňském jubilejním turné kapely Lucie (Muzikus 7/2014 str. 66), takže to mám tentokrát těžší se neopakovat. O technickém zázemí koncertu kapely Manowar v neděli 14. června 1998 ve Zlíně jsem zase psal v čísle 8/1998 na straně 54, což si určitě všichni dobře pamatujete.
Metalová kapela Manowar, pocházející z Auburn ve státě New York, vydala první album Battle Hymns v roce 1982. Loni znovu a lépe nahráli album Kings of Metal MMXIV, původně vydané v roce 1988, k němuž se taky váže jejich aktuální turné. V roce 2010 podobně už přetočili svoje prvním album Battle Hymns MMXI.
Abych dodržel formu, začnu obvyklým náhledem do suchých zápisů úředních, když už je na tom internetu mají. Společnost High Lite Touring, s .r. o., původně do října 1999 High Key Touring, s. r. o., spisová značka C 17036 vedená u Krajského soudu v Ostravě, IČ 25381351 zapsána ku dni 16. září 1997, vykazuje na české poměry ne vždy vídanou stabilitu - je ve vlastnictví tří lidí, z nichž se jen jeden po letech vyměnil, a od začátku funguje pod jedním vedením Ing. Martina Dudy.
Pódium v ČEZ Aréně ve Vítkovicích bylo postaveno nad jednou z delších stran tribun, zadní horizont dvouposchoďového jeviště tvořila v nižším patře stěna reprobeden - zapojených. Hlavní hvězda večera se totiž prezentuje jako nejhlasitější kapela na světě a stává se tak podle mě, podobně jako politické strany, trochu obětí svého sloganu. V proluce mezi reprobednami stál bubenický praktikábl s příslušenstvím, tedy bicími a bubeníkem, nad tím vším veliká obrazovková LED stěna. Přestože podle indikátorů zesilovačů měl PA systém ještě slušnou rezervu, hlasitost koncertu byla manowarským zvukařem Jeffem Hairem vytažená opravdu snad na fyziologické maximum možného, což ovšem znamenalo, že mi už zkreslovaly uši. V kompaktním hluku jste jednotlivé nástroje spíš tušili. Když jsem si uši zacpal, zněla kapela přehledněji. Nejprůzračnější byla v jednom rockovém ploužáku, v níž hrál Joey DeMaio na nezkreslenou baskytaru.
Za rok a čtvrt, kdy jsme se s lidmi od High Lite Touringu domlouvali na nějakém tom klábosení, jsem dostatečně pochopil, že je lze odchytit spíš na place než v kanceláři. Měl jsem tentokrát navíc to štěstí, že se mi pana šéfa dokonce podařilo na chvíli posadit ke stolu. Kafe měli vedle haly příjemné, a tak nějak sepsané tu máte i naše povídání.
Projevilo se nějak zvučení „nejhlasitější kapely světa“ na vašem použitém vybavení?
To víte že jo. Oproti běžným poměrům bylo vybavení PA systému asi dvojnásobné. Oni jsou šílenci. I odposlechy mají ohulené tak, že na tom pódiu se nedalo vydržet. Musel jsem na jejich zkoušce po dvou skladbách utéct.
Kolik kapel takhle obsloužíte za rok? V průměru...
Hodně záleží na tom, jak se který rok vyvede. V průměru asi deset. Třeba v letech 2011 a 2012 jsme s Red Hot Chilli Peppers jezdili po Evropě každý rok více než tři měsíce. K tomu vždycky ještě tak měsíc příprav. To už vytíží kapacitu firmy poměrně dost.
Zvučíte a osvětlujete jenom hudební produkce?
Snažíme se nabízet kompletní technický servis pro všechny druhy akcí. Třeba teď po Vánocích a na přelomu roku jsme na Ukrajině v kyjevském Paláci sportu kompletně technicky realizovali Popelku. To je pohádkový muzikál na ledě, šestnáct představení za deset dní s přestávkou na nový rok.
Kolik toho odehrajete v zahraničí?
Když to vezmeme podle ekonomického objemu, asi třicet procent po Evropě, zbytek je po "československu", když Slovensko nepočítám jako zahraničí. Tam z té části odehrajeme asi tak menší půlku.
Spolupracujete víc s produkčními agenturami, nebo jsou důležitější osobní kontakty?
Obojí. Třeba s managementem Manowaru jsme v kontaktu od roku 1999. Když přijedou do Evropy, poskytneme jim profesionální službu za evropské peníze. Dřív to bylo tak, že americká kapela přistála v Londýně, tam nabrali techniku a rozjeli se do Evropy. Časem zjistili, že když přistanou o kousek dál na východ, dostanou to samé, ale za menší peníze.
Konkurujete tedy spíš cenou, nebo kvalitou služeb?
Technika je stejná, tam už není moc co zkoumat. Pracovitost, vstřícnost a chuť do práce je u našich lidí asi větší, zkušenosti zase menší, i když je doháníme. Pořizovací cena techniky je pro všechny stejná, ale režie - nájmy skladu a cenu služeb - máme nižší.
Myslím že je to kombinace kvalitního technického zázemí, zlatých českých ručiček a dobré ceny.
Jak se na produkci připravujete? Proměřujete sály, děláte počítačové simulace?
Příprava každé produkce má obrovské množství aspektů a žádné nesmíte zanedbat. Z hlediska hal se jedná hlavně o možnost zavěšení riggingu, elektriku a zmapování prostoru z hlediska ozvučení.
Rigging a s tím související bezpečnost se dnes řeší hodně. Je třeba mít vytvořený rigging plot (tedy výkres umístění zavěšeného zařízení - pozn. aut.) s umístěním závěsných bodů a zatížení, a v každé hale musí dojít k posouzení zavěšení a případně hledání náhradních řešení, mnohdy na úrovni statiků nebo projektantů.
Z hlediska zvuku samozřejmě děláme počítačové simulace. Jednak to bez toho nejde, navíc jsme k tomu vázání síťovou smlouvou. Je to ale jednodušší v tom, že jsme součástí již zmíněné sítě uživatelů firmy L’Acoustics, u nichž platí, že pokud jeden hraje v nějaké dosud neznámé hale, dá údaje na uzavřenou síť k dispozici pro všechny ostatní. (O této věci jsem už psal při povídání o Lucii - č. 7/2014 str. 68 - pozn. aut.) Pro tu kyjevskou halu jsme dostali výkresy ve formátu AutoCadu, software si je naimportoval a řešili jsme ozvučení podle toho.
A pokud si myslíte, že Ostrava je městem bez historie, tak bacha - na kopci Landeku se našly zbytky po lovcích mamutů, jak tam pálili uhlí už před 25 000 lety, čili někdy na počátku poslední velké doby ledové, jak nejvěrnější P. T. čtenáři našeho slovutného magazínu jistě pamatují. Samozřejmě ze školy. Mají to v Ostravě napsané na náměstí na chodníku. Sice to tam nepsali ani ti lovci, ani mamuti, ale je to příjemnější čtení, než výkřiky po tabulích, co si kde máte koupit.
Máte s účinkujícími nějak domluveno, co dál, když se přihodí něco, co nemá?
Tohle většinou není naše starost. Pamatuju, stalo se jednou v Německu na opravdu velkém stadionovém koncertě, že nějaký opilý fanoušek hodil pivo na mixpult, naštěstí analogový. Tam odešly "VCAčka", a tak zbytek koncertu zvukař míchal přes otočné potenciometry nahrávací sběrnice. Ale dohrál to. Pokud chyba zásadním způsobem něco neovlivní, jede se dál.
Čím byste se chtěli technicky dovybavit? Aspoň v nejbližší době.
Hrubě a několikrát se potvrdilo, že čím víc toho máte, tím víc vám toho chybí. Vždycky existuje nějaký doplněk toho zařízení, nějaké rozšíření. Na druhé straně musíte brát ekonomiku - musím tu věc za rok čtyřicetkrátkrát půjčit, aby se to za tři roky vrátilo.
Nejvíc investic teď pohlcují různé multimediální záležitosti. Kdejaká třetiligová hvězda chce mít show jako blázen. Nároky rostou - spojení světel s LED stěnami, projekce grafik a vizuálů...
Tady mají muzikanti nad sebou čtyři světelné rampy. Dobře jsem počítal?
Celkem sto padesát hlav.
Zkuste věštit. Kam myslíte, že se bude pódiová technika vyvíjet? Mixpult i multipárák je digitální, zesilovače ve třídě D...
Přesně to samozřejmě neví nikdo. Snad teď LED technologie. Hlavně by to mohlo být všechno menší. Třeba loňské turné Lucie, jenom to, jak jezdilo devět kamionů sem a tam podle toho, kde se hrálo, stálo milion. Kdyby těch kamionů jelo jen pět, máte z toho skoro půlku v kapse.
Vraťme se k vám. Jak dlouho fungujete?
Myslíte vůbec nebo jako High Lite Touring?
Vyberte si.
Začal jsem se zvučením ještě za komunistů, jezdil jsem s kapelama po tancovačkách a bedny jsme si vyráběli sami. Protože tehdy kapely nesměly mít svoje techniky, byli jsme v papírech vedení jako sboroví zpěváci. Ještě mám někde schované potvrzení na honorář za pár stovek. V roce 1992 vznikla první naše firma, kdy jsem po práci v projekci zvučil jako vedlejšák. Od roku 1996 jsem na volné noze a věnuji se jenom tomu. Roku 1997 jsme založili společnost s ručením omezeným a tehdy jsme taky koupili PA Meyer Sound. Okolo let 1998 až 2000 jsme měli partnera na zvuk a dělali jsme víc světla. V současnosti poskytujeme full service, což je náročnější na lidi i organizaci. Od roku 2006 intenzivně budujeme zvuk, takže můžeme z fleku kdykoliv kamkoliv s kýmkoliv vyjet udělat vážnou stadionovou show světového formátu. V poslední době jsme se zase investičně víc věnovali světlům.
Koncert kapely Manowar 12. ledna 2014 ve vítkovické sportovní hale v Ostravě trval přes dvě hodiny. Kapela hrála bez předskokanů, ale program plnilo i dost video vsuvek a metalového hecování publika. Podle pódiových slov Američana Joyeho DeMaia každý správný Čech nikdy nepije mlíko, ale vždycky jen a jen hodně piva, vydatně souloží a navštíví taky jejich příští českou koncertní šňůru v roce 2016.
Proč už nemáte Meyer Sound?
Jsou to pořád dobré bedny, ale provozují a prodávají je trochu moc po americku - dostane je každý, kdo zaplatí, ale víc se o vás nějak moc nestarají. L’Acoustics nejsou jen bedny. Je to celkové koncepční řešení ozvučení, hlavně velkých akcí v rámci celosvětové sítě. Samozřejmě základem jsou špičkové reproboxy a všechny další komponenty. Navíc je tu ale udržování sítě partnerů, včetně technické kompatibility a podpory, velký technologický rozvoj, používání simulačních programů a důraz na odpovídající úroveň personálu.
Vypisovat komplet firemní vybavení - to by mi asi nezbylo na vymezených stránkách místo ani na podpis, takže v tomto vás odkážu na svá předchozí psaní v loňském roce s tím, že si toho dost ještě sami přidejte. Klasika, lední revue, festivaly, metal - pokud nesedíte jen doma u čumbedny, je dost možné, že jste se s touto partou a jejich technikou už někde setkali, ani jste o tom oslněni září z pódia nevěděli.
www: