Henning je dalším z řady kytaristů dokazujících, že ke hraní v úspěšné a originální kapele není třeba ani tak špičkové techniky a dech beroucích sól, jako spíš kvalitní doprovodné hry a sem tam nějakého toho riffu (a pochopitelně schopného frontmana, v tomto případě frontwoman). Pokud k faktům z předchozí věty přidáte solidní (na právě vycházející desce výborný) zkreslený tón, máte docela přesnou charakteristiku Henninga Rümenappa.
Úspěchy, které slaví s Guano Apes, naštěstí na Henningovi nezanechaly stopy v podobě namyšlenosti. Naopak, je to docela skromný mladík (zvlášť v naší kotlině by si ho mnozí mohli brát za vzor). Spolu s kapelou zasvětili loňský rok práci na třetí řadovce s názvem Walking on a Thin Line. "První písničky jsme začali připravovat někdy v říjnu 2001 a loni jsme je během dvou pobytů ve studiu nahráli. Poprvé jsme byli ve studiu v únoru 2002 a v listopadu jsme nahrávání dokončili. Celé to myslím zabralo mezi 3-4 měsíci. Dalo by se to určitě zvládnout i rychleji, ale my jsme udělali chybu v tom, že jsme do studia vyrazili příliš brzy, kdy všechny písničky ještě nebyly úplně zralé pro nahrání. Strávili jsme pak ve studiu dost času dohadováním se nad aranžemi." Nad výslednou nahrávkou ale Henning s kapelou neskrývají spokojenost. "Jsem hrozně šťastný, že se nám vůbec podařilo sednout si ve studiu a i přes drobné neshody natočit pořádnou desku. Měl jsem strach, že už to znovu nedokážeme. Dá se říct, že na této desce hrajeme méně než na těch předchozích, ale přesto je v něčem extrémní, extrémnější než ty minulé. Tvrdé věci jsou tvrdší a měkké měkčí. Myslím, že je to naše první dospělá deska."
Za těch osm let, co uběhly od doby, kdy devatenáctiletý mladík se svými souputníky Dennisem Poschwattou (bicí), Stefanem Udem (basa) a Sandrou Nasic (zpěv) poprvé vystoupil na pódium, si Henning docela ujasnil, jakou roli by chtěl v kapele (muzice) hrát. "Lidé se mě často ptají, proč nehraji sóla. Já ale nejsem technicky nijak zvlášť na výši, není to prostě moje parketa. Navíc si myslím, že se k naší muzice příliš nehodí. Mým cílem je spíš vytvářet plochy, textury, které jdou dobře pod zpěv. Co se ekvilibristiky týče, na to máme v kapele spíš Stefana. Myslím, že je to takový basovo/kytarový hybrid, všechny ty jeho slapy, vyhrávky a tak. Zabírá v naší hudbě dost prostoru i při nahrávání. Často se s tím musím tak trochu poprat a dát si práci s vymýšlením kytarového doprovodu k jeho base."
Právě se Stefanem se Henning z větší části podílí na autorství písní pro Guano Apes. "Občas se dost dohadujeme o tom, jak má skladba ve výsledku vypadat, někdy máme dokonce víc natočených verzí a diskutujeme o tom, kterou použít. Stefan je ale z lidí, kteří z tebe při jamování úplně tahají nápady. Naše jamy jsou spíš takové přestřelky, dá se říct, že po sobě házíme blesky. Vypálíš na někoho nějaký riff nebo melodii, on ti to vrátí, nebo ji třeba přetvoří a pošle někomu jinému. Nakonec z toho většinou něco vypadne."
Za svůj největší hudební vzor považuje Andyho Summerse, zejména jeho období s The Police. "Na Andyho hře hrozně obdivuji její úžasný doprovodný charakter a její ucelenost, žijící a přelévající se plochy. Krom toho si hrozně cením jeho chování a pozici, jakou v kapele hrál. Odvádět dobrou práci, být po většinu času v pozadí, na druhou stranu mít ale schopnost dát do hry agresivitu tam, kde se hodí."
Henning se nikdy příliš nezabýval digitálními simulacemi zvuku. V začátcích Guano Apes používal Marshall JCM 900, později přešel k Mesa/Boogie Dual Rectifier Solo Head a v současnosti přidal ještě novinku, aparát MOA. K tomu podotýká: "Během natáčení poslední desky se ve studiu zastavil kamarád a navrhl mi, ať zkusím prototyp aparátu, na kterém zrovna pracuje. Tak jsem ho zkusil a bylo to perfektní." S největší pravděpodobností budou aparáty MOA provázet Henninga i na nadcházející šňůře.
Kytar má Henning pěknou řádku. Kromě dvou Reverendů Rocco používá mimo jiné ještě Music Man Silhoulette, Epiphone Flying V, G&L Telecaster a Gibson Explorer, přičemž při nahrávání Walking on a Thin Line využíval zejména posledních dvou. V začátcích Guano Apes ho bylo na pódiích často vidět i s kytarou Parker Fly.
Po práci legraci, říkává se. V případě Guano Apes nyní nadchází ta "legrace", tj. turné na podporu nové desky. V jeho rámci navštíví i Prahu, takže pokud máte zájem vidět Guano Apes i s Henningem a jeho Reverendy, zastavte se 29. 3. v klubu Roxy. Vstupenky na koncert si můžete koupit přes www.muzikus.cz. A při troše štěstí je tam můžete i v právě probíhající soutěži vyhrát spolu s dalšími cenami.
Reverend Rocco
"Mám moc rád gibsony, ale kdo si s nimi má na koncertech ničit krk. Reverendy jsou lehké (asi 3 kg, pozn. autora), mají skvělý tón a jsou univerzální. Navíc, nejsou až tak drahé, na šňůře je prostě dám do pouzdra a vezmu s sebou do letadla. Nejsem z těch, co s sebou tahají všechny své nástroje. Pro mě je to na koncertování a cestování ideální kytara." Firma Reverend je "dítětem" designéra a kytaráře Joea Naylora a její výrobky kombinují vintage design s různými moderními výstřelky (základním materiálem pro tělo je mahagon, pokrytý vrstvou formaldehydové pryskyřice). Přidejte v případě Rocca dva rozpínatelné humbuckingy se silným výstupem a důvody výše uvedené a pochopíte, proč si Henning pořídil rovnou dvě (černá je jeho hlavním nástrojem, zelenou používá pro alternativní ladění a jako rezervu). Kouzlu kytar zn. Reverend propadli mimo jiné i Billy Corgan a Kid Rock.
MOA
Na posledním albu Guano Apes Walking on a Thin Line používá Henning z 90 % právě tyto, u nás zatím neznámé, aparáty. Jejich použití na této nahrávce zapříčinilo setkání dvou Henningů, Henninga Rmenappa a Henninga Buddensieka, přičemž ten druhý tento aparát vyrobil a nabídl dva prototypy tomu prvnímu. Guano Apes i jejich producenta prý široký a zároveň čitelný zvuk aparátu nadchl. Hlava MOA je celolampová (12AX7 v předzesilovači a 6L6 ve výkonové části), má výkon 100 W a 3 kanály (Clean/Clean Boost, Crunch, Lead). Na trhu by se prý měla objevit někdy v průběhu tohoto roku a její cena se bude pohybovat někde okolo 3000 euro. Kromě Henninga je prý ve studiu použila i jiná německá kapela, The Donots.
