Bez zbytečné a přehnané nadsázky lze s klidným svědomím tvrdit, že byste asi těžko na prominentní scéně české popmusic hledali jméno, vedle něhož se alespoň jednou studiově či koncertně nevyskytlo jméno jiné, jméno kytaristy Fredyho Bittnera. Od Karla Gotta, Lucie Bílé přes Lenku Filipovou, Věru Martinovou či Leonu Machálkovou po Petra Spáleného, Kamila Střihavku, Otu Balage... Výčet jmen, stejně tak jako stylů a žánrů, je v případě Fredyho Bittnera opravdu přepestrý a název našeho seriálu je pro něho tudíž více než příznačný.
Počáteční faktor, čili Faktor
Fredy Bittner se narodil ve středomoravské metropoli Zlíně jedenadvacet let předtím, než se Zlín po svém gottwaldovském intermezzu stal opět Zlínem. Jako dvouletý se odstěhoval s rodiči do Prahy. Tady také učinil své první muzikantské krůčky. Obklopen muzikou z jazzových desek, začal zvolna zúročovat talent zděděný po matce, a jak už to chodívá, se základní školou přišla i první kytara, první akordy a první kapela.
"Ještě na základce jsme dali dohromady kapelu Faktor, kde zpíval Pavel Horňák a s níž jsme na festivalu v Sokolově vyhráli cenu diváků. Byla to určitě věc, která nás poposunula kupředu. Dostali jsme lano od Františka Janečka, ale odešel k němu jenom Pavel. Janeček měl beztak zájem především o něj. My jsme pak udělali u Janečkova konkurenta Hanniga singl, na němž jsem zpíval já. Měli jsme samozřejmě pocit, že tím všechno začíná, že bychom mohli prorazit, ale byla to taková dětská hudba - a navíc jde vždycky o spoustu dalších věcí. Takže Faktor ještě chvíli pokračoval, když jsem byl na střední škole, a pak se pozvolna vytratil."
Tou střední školou byl v případě Fredyho Bittnera obor od muziky poněkud odtažitý - střední průmyslová škola strojní. Je tudíž pochopitelné, že daleko více času a pozornosti věnoval hudbě jako takové, navštěvoval hodiny u kytaristy Jiřího Šedivého. Po rozpadu Faktoru prošel několika dalšími amatérskými kapelami a na profesionální dráhu zamířil ve skupině Maximum Petra Hanniga. "Chtěl jsem se muzikou živit, hrát s profesionály, od kterých bych se něco přiučil, a neřešil jsem, jestli bigbít, jazz nebo popík. Když se na to zpětně podívám, nebyla to zrovna vysoká kvalita, ale Hannigovi jsem vděčný za to, že mě přivedl do světa profesionální hudby a pomohl mi."
Na dva roky se pak Fredy Bittner coby voják základní služby octl v řadách AUSu a dvě, jinak promarněná, léta se pro něj stala užitečnou školou muzikantské profese, příležitostí hrát s orchestrem, cvičit a samostatně studovat teorii a nauku. O budoucí profesi bylo rozhodnuto už definitivně.
Povolání muzikant
Svou následnou, stylově a žánrově přepestrou muzikantskou kariéru odstartoval Fredy Bittner v posledních dnech vojenské služby v řadách poprockového Žentouru. "Ještě když jsem byl v AUSu, seznámil jsem se s Honzou Černým a ten mě pozval, abych hrál s Žentourem. Byla to tehdy natolik známá kapela, že mě dokonce pouštěli na koncerty z vojny, pak to ale začalo nějak generálům vadit, a já musel vydržet, až se vrátím z vojny domů, a pak teprve jsem mohl s Žentourem pokračovat. To bylo začátkem roku 1989 a hrál jsem tam pak asi dva roky."
Po krátkém, ne zrovna s nadšením vzpomínaném, intermezzu v kapele Dalibora Jandy otočil Fredy Bittner stylové kormidlo směrem ke country a stal se členem skupiny Věry Martinové. Jí poté vystřídala další dáma - Lenka Filipová. "Byly to pro mě čtyři velmi zajímavé roky. Hrál jsem na akustickou kytaru, a protože Lenka Filipová je sama velmi dobrá kytaristka, měl jsem šanci leccos od ní odkoukat, leccos se od ní naučit."
S Lenkou Filipovou spolupracoval Fredy Bittner nejen jako kytarista, ale i jako aranžér a podílel se na jejím repertoáru i autorsky. V tomto ohledu ovšem nezůstalo jen u Lenky Filipové a písničky Fredyho Bittnera se objevovaly i v repertoáru dalších interpretů jako Anny K., Ivety Bartošové či Jakuba Smolíka. "Písničky jsem psal už v čase Faktoru, pak v dalších letech jsem tu a tam někomu nějakou dal, ale pak to pozvolna utichlo a já si je spíš nechávám, abych je třeba jednou použil pro sebe. Říkám si už dlouho, že by mě bavilo udělat si nějakou svou vlastní kapelu, asi trochu do jazzu, ale ještě jsem se k tomu nerozhoupal. Možná, že jsem zatím nenarazil na ty správné lidi, se kterými takovou věc udělat, protože ta nemůže vycházet jen ze mě, jenom z jediného člověka, ale z více muzikantů."
Velice pestrý a pořádně dlouhý by byl i seznam kytaristů, jejichž hudba Fredyho Bittnera zajímala a zajímá, případně inspirovala či ovlivnila. Vejde se do něj stejně tak John Scofield jako B. B. King, Bian May jako Steve Vai či Joe Satriani. "Bylo by jich opravdu moc, prostě, kdo hraje na kytaru, ten mě zajímá."
Na pódiu, ve studiu,
v orchestřišti
Po skončení spolupráce s Lenkou Filipovou se Fredy Bittner objevil načas v orchestru KGB Karla Gotta.
"Najímali si mě na větší šňůry, kde jsme hráli ve dvou kytarách, a musím přiznat, že to pro mě byla jednak velká škola, jednak hodně příjemná spolupráce s Karlem Gottem osobně. Současně vstoupil také do kapely Miloše Nopa a stanul tak po boku další ze stálic tuzemského popu, Hany Zagorové. S ní koncertuje dodnes; stejně tak jako s řadou dalších popových interpretů, které doprovází jako člen orchestru Boom Band. Ale i dalších nabídek ke spolupráci, nahrávání či hostování je celá řada. "Rozhoduji se především podle toho, se kterými muzikanty bych měl hrát. To je pro mě nejdůležitější. Musím vědět, že půjde o spolupráci s lidmi, s nimiž si budu muzikantsky rozumět a vyhovovat. Další kritérium je, o jakou muziku půjde; a protože se hudbou živím, zajímá mě samozřejmě i co za to. Ale nejpodstatnější je s kým." Další z hvězd české populární hudby, po jejímž boku se Fredy Bittner objevuje, je už po čtyři léta zpěvák Petr Spálený. "Musím říct, že hraní u Petra Spáleného se mi moc líbí. On sám je neobyčejně příjemný člověk, stejně příjemná je i celá parta, která u něj hraje. Je taky zajímavé, jak je Petr Spálený neustále populární - a to nejen u své generace. Podíváš se na koncertech do publika a první řady jsou plné mladých holek, což je příjemné. Je samozřejmě víc lidí, s nimiž mě spolupráce dost bavila. Hrál jsem třeba s Danem Hůlkou, dělal jsem dvě zajímavé desky s Ivanem Myslikovjanem a hodně mě těšilo spolupracovat i s Michalem Pavlíčkem a Kamilem Střihavkou. Jel jsem s nimi asi deset koncertů na turné zhruba před rokem."
V průběhu posledních let ovšem Fredy Bittner poznal důkladně i orchestřiště pražských muzikálových divadel. Zahrál si v karlínské inscenaci West Side Story, v Drákulovi, Vlasech v dnes už legendárním českém nastudování rockové opery Jesus Christ Superstar, v Hůlkově Misi. "Je to zajímavá práce. Zažil jsem to už v AUSu, takže mě to až tak nepřekvapilo, ale přece jenom, když člověk sedí uprostřed symfoňáku a cítí celou tu sílu orchestru okolo sebe, je to zážitek." Práci na muzikálových inscenacích je Fredy Bittner věrný i v současnosti. Nahrál kytarové party pro Davidovy Tři mušketýry a chystá se účinkovat v české inscenaci proslulých Cats v hudebním nastudování Oty Balage. Mimochodem, s Otou Balagem působil před několika lety i v jeho veskrze zajímavé kapele, jež však měla spíše jepičí život a jejíž kariéru dokumentuje jediné album. V posledních letech ale Fredyho Bittnera stále častěji potkáte i mezi zdmi jeho vlastního studia v pražských Vysočanech. "Prozatím tu nahrávám spíš méně známé bigbítové kapely, nebo tu točí kamarádi a známí, ale začínám uvažovat o tom, že bych činnost studia trochu rozšířil a přibral třeba někoho k sobě." Právě tady také Fredy Bittner v těchto dnech zkouší v triu s Ivanem Koreným a perkusistou Mikolášem Nopem. "Děláme flamengo a připravujeme takový komorní pořad s Leonou Machálkovou. Zní to zajímavě a jsem zvědavý, jak ho přijmou lidi, kteří ji přece jenom znají trochu jinak."
Mezi nejčerstvější novinky z docela jiného soudku pak patří filmová pohádka Spirit s hudbou Bryana Adamse, pro níž Fredy Bittner přezpíval vokální part do češtiny a která by se měla v dohledné době objevit na televizních obrazovkách, potažmo na videokazetách. Aby toho nebylo málo, společně s kamarádem Honzou Černým pravidelně pracuje na nahrávání filmové muziky a reklam. Jak je vidět, odloží Fredy Bittner jen tu a tam své muzikantské povolání na okamžik stranou. A to se pak na pár chvil s chutí změní v automechanika. "Hrozně mě baví vrtat se v autech. Krom toho hodně jezdím, a když si chci nechat něco udělat na autě a dozvím se v servisu, že by to trvalo týden, jdu a udělám si to rovnou sám."
NÁSTROJE
"Kytary nijak extra neřeším, mám jich asi deset, používám hlavně Ibanez 707, fendera, lespaula... - myslím, že víc záleží na konkrétním kusu než na značce. Používám marshall a ve studiu krabičku POD."
Kytarista Fredy Bittner se narodil 1. dubna 1968 ve Zlíně. Začínal ve studentské skupině Faktor a postupem času se stal asi nejvyhledávanějším tuzemským studiovým i koncertním kytaristou v doprovodných kapelách prakticky všech předních interpretů českého popu. Prošel i řadou orchestrů pražských muzikálových divadel, působí i jako skladatel a aranžér.
