Paradiddle
Tento termín pochází z americké hudební terminologie. Jedná se o rytmicky pravidelné střídání not nepravidelným rukokladem. Kombinací dvojitých a střídavých úderů je mnoho. Můžeme je používat v sudém i lichém dělení, v různých notových hodnotách. Uplatňují se v rámci breaků, "fillinů", sól a doprovodů.
Tři příklady kombinací rukokladů v čtyřtaktových frázích s přidanými akcenty v osminových hodnotách:
Při tvorbě doprovodů pomocí zobrazených příkladů lze uplatnit tato pravidla:
Pravá ruka - akcentovaná nota se hraje na bell ride činelu (pupek), neakcentovaná na tělo ride činelu.
Levá ruka - akcentovaná nota je na rim shot na malém bubnu, neakcentovaná je hraná na blánu malého bubnu tzv. "drobením" (nota ghost).
Přidáme hru nohou. Příklad 1 připomíná doprovod latiny s rytmem kvazi songo.
V příkladu 2, doprovod kvazi samba, jsou pro ruce užita stejná pravidla jako v příkladu 1:
Příklad 3 můžeme chápat jako doprovod kvazi funk. Pro ruce jsou zde uplatněna stejná pravidla jako v příkladech 1 a 2. Rytmus velkého bubnu by měl vycházet z rytmů doprovodných nástrojů, hi-hat je sešlapáván ad libitum.
Za inspiraci děkuji profesoru Miloši Veselému.
Mody církevních stupnic
Jednou z možností, jak zahrát do jednoduché formy blues, je vyhrávání akordů pomocí jejich funkčních modů se zdůrazněním akordických tónů. Vycházejme z předpokladu, že každý akord schématu A7-D7-A7-A7 -D7-D7-A7-A7-E7-D7-A7-E7 je dominantní septakord a přísluší mu mixolydická stupnice - jónská s malou septimou.
Představíme-li si situaci na hmatníku v V. poloze, vychází nám na A7 prstoklad mixolydické stupnice, na D7 dórský (A) a na E7 jónský (A). Podobné skupiny prstokladů lze samozřejmě vytvořit i z ostatních modů - H aiolský pro A7, H frygický pro D7, H dórský pro E7. Je to dobré procvičení orientace na hmatníku. Někdy se ovšem (a zejména u kytaristů) v případě modálního hraní stává sólová hra poněkud schematickou a fádní (rychlé prsty), proto je třeba znát rozklady akordů a průchody mezi jejich jednotlivými tóny.
Rozbor:
1. takt
g-a-c#-e: obrat septakordu (sekundakord)
f: průchod k tercii D7
2. takt
f#-d: tercie + základní tón D7
c#: průchod k malé septimě také velké septima nebo část bebopové stupnice (obsahuje obě septimy)
c: malá septima
h: 6. stupeň (2. stupeň A dórské)
a-f#: čistá kvinta + tercie D7
3. takt
g-a: septima + základní tón A7
1.
2.
3.
4.
