Valná většina aktivně koncertujících muzikantů se s touto situací už setkala a i členové té menší, nepostižené skupinky určitě znají spoustu historek od svých méně šťastných kolegů. Mluvím o situaci, kdy muzikant přijde o svůj nástroj, aparát, případně o obojí a auto k tomu. Možností je celá řada - krádež, živelná katastrofa, (s prominutím) blbost... Každý to řeší jinak - někdo nebere na koncerty své nejlepší nástroje, někdo nenechává ve zkušebně ani ten nejnepodstatnější kabílek, někdo má dveře na sedm západů a někdo je trvale zalezlý doma a hrát radši vůbec nevychází...
Já ale hodlám psát právě o situaci, která je nevyhnutelná v případě, že muzikant (zvukař) se svým vybavením "jezdí", to znamená pravidelně koncertuje, zkouší, natáčí, a tím pochopitelně nutně podstupuje vyšší riziko než ten, kterému Fender Stratocaster z roku 1962 visí na stěně chráněn poplašným zařízením. Paleta rizik je pak velmi široká - od zmíněné krádeže po například poškození aparátu díky nestabilní elektrické síti. Málokdo ví, že v tom posledním případě padá vina (a pochopitelně i náhrada škody) na hlavu pořadatele akce, byť se ten snaží uniknout, seč může. Určitě už některé z nás napadlo sjednat si pro své nástroje pojištění, ale i krátký průzkum situace a nabídky odhalil následující - pojistit lze sice ledacos, ale u hudebního nástroje, popř. aparátu nebo souvisejícího vybavení narážíme na dost podstatný problém - co vlastně hudební nástroj (z hlediska pojišťovny) vlastně je? Spadá do několika skupin, ale zároveň do žádné. Vybavení domácnosti, budiž, ale to padá v momentě, kdy je nástroj někde jinde, než ve vašem bydlišti. Prohlásit zkušebnu jako sídlo firmy a nástroj jako její vybavení je sice možné, nicméně jen pro otrlé a v byrokracii si libující individua. Nemluvě o tom, že kamkoli se hnete, pozbývájí zmíněné možnosti platnosti. A v momentě, kdy si hrou na "inštrument", popř. prací s aparaturou vyděláváte nějaké ty peníze, je všechno ještě úplně jinak (rozuměj složitější)... Tohle všechno chce vyřešit, nebo přinejmenším zjednodušit, makléřská společnost TW Extenso, s jejímž majitelem Tomášem Waschingerem a spolupracovníkem Markem Čerňanským jsem měl možnost jejich chystaný pojišťovací projekt docela obšírně probrat.
"Hodláme nabídnout možnost domluvit podmínky pojištění pro naprostou většinu těch, co objiždějí festivaly, ale také pro zvukaře a studia..." načrtl okruh možných zájemců Marek. "Jako muzikanti samozřejmě chápeme specifičnost věci, takže počítáme např. s tím, že cena nástroje nemusí časem klesat, ale naopak růst, podobně jako třeba u obrazů nebo jiných uměleckých děl." "Chceme také využít toho, že budeme pro velkou pojišťovnu fungovat jako jeden velký klient, tudíž by s námi měli jednat z daleko větším respektem než s někým, kdo platí roční pojistku ve výši pár tisíc korun," doplňuje Tomáš Waschinger, bubeník a člověk, který po možnosti pojistit hudební nástroj pátrá už několik let a zatím vždycky vyžíval kombinací různých výjimek a VIP sazeb. "Tím jsem řešil tenhle problém pro své spoluhráče a kolegy, ale pro širokou muzikantskou veřejnost se to takhle samozřejmě nedá dělat." Pojištění, které pánové chystají, by mělo pokrývat následující "průšvihy": živelná událost, odcizení, vandalismus, přeprava, pojištění elektroniky a odpovědnost. "Bude se sjednávat na soupis vybavení, s fotografiemi, sériovým číslem a popisem, ale nebude řešit situaci prosté krádeže - když nástroj volně položený třeba v hospodě někdo prostě odnese, to samozřejmě pojistit nelze," doplňují dále. Pochopitelně vše chystají s ohledem na problémy, které hudebníci řeší, tudíž by mělo počítat i se situac, kdy vám během noční zastávky na pumpě cestou z koncertu někdo rozbije okno a odnese první věc, na kterou narazí, což by běžné pojištění neřešilo. "Rádi bychom ale vyjasnili, že chystáme pojištění jako každé jiné, tudíž situace, že si někdo pojistí kytaru a vzápětí si ji nechá ukrást, je trestným činem pojistného podvodu - a to se všemi souvislostmi a následky. Navíc, pokud by se takových podvodníků našlo v počátku víc, pojišťovna nám v příštím roce neobnoví smlouvu a celá záležitost zkrachuje," varuje Marek.
Projekt by měl být představen někdy v průběhu podzimu tohoto roku, pochopitelně vás budeme informovat, až bude možné si pojištění sjednat. Také by se v Muzikusu zhruba jednou za čtvrt roku měla objevit poradna, kde budou zodpovězeny dotazy k tématu. Na konec bych přidal svou osobní poznámku - dávejme si na svůj majeteček pozor a nebuďme líní. Dá se pochopit, že člověk po dvousetkilometrové noční jízdě z koncertu usíná, ale i když se chce spát sebevíc, vyplatí se těch pár kilo odnést do schodů. Ukradené rádio se dá vždycky koupit znovu, ale sehnat nástroj, který člověku sedne, není jen otázka peněz.
SLAVNÉ UKRADENÉ KUSY
Docela zajímavou historii mají jedny housle ze Stradivardiho dílny, jejichž vlastníkem byl polský houslista Bronislaw Hubermann - byly mu totiž odcizeny hned dvakrát. Po první krádeži v roce 1919 se mu díky ostražitosti obchodníků ještě vrátily do rukou, ale když se roku 1936 ztratily ze šatny v Carnegie Hall, více než půl století nikdo netušil, kam zmizely. Až v roce 1987 je donesl vdově po Hubermannovi jakýsi barový houslista - celý život prý tvrdil, že v bazaru koupil Stradivariho housle, ale nikdo mu nevěřil... Z ne tak hluboké historie také známe pár případů - John Lennon například přišel o jeden ze svých rickenbackerů. Údajně vůbec nejvíc ale zasáhla krádež kytaristu Led Zeppelin Jimmyho Page, který během kanadského turné v roce 1970 přišel o svůj proslavený Gibson Les Paul Custom - "Black Beauty", unikátní kus se třemi humbuckery a tremolem Bigsby. Ještě po několika letech prý na nešťastnou událost zaváděl řeč. Přesto, že za Gibsona nabídl docela solidní odměnu, nebyl tento nikdy nalezen. Ale kdo ví, třeba zase za 51 let, v roce 2021...
JAK JSOU NA TOM ZA (ZÁPADNÍMI) HRANICEMI
Krade se samozřejmě všude a ani různé jiné nepříjemnosti s překročením hranic nemizí. Na druhou stranu, zejména v anglofonních zemích jsou, co se týče ochrany majetku lidí kolem hudby, o pár kroků napřed. Stačí se trochu porozhlédnout po internetu - registry ukradených nástrojů všech možných druhů neberou konce. Pojištění hudebních nástrojů a příslušenství lze zřídit třeba ve Velké Británii, je dokonce možné se pojistit i proti újmě na zdraví, která vznikne při užívání nástroje. Existuje i systém Snagg, jehož největším zastáncem je firma Carvin - (nejen) její nástroje obsahují čip, jehož číslo majitel v případě krádeže zadá na zvláštním webu. Je-li nástroj nalezen, existuje slušná šance, že si najde cestu k původnímu vlastníkovi.
