Co nás čeká a (možná) nemine

Co nás čeká a (možná) nemine
Co nás čeká a (možná) nemine

Na prahu nového roku, roku 2004 se jako každoročně objevily čerstvé ediční plány gramofonových společností, které pro letošní rok slibují leccos zajímavého. Ovšem plány jsou jedna věc, praxe bývá mnohdy odlišná, a ani výkonní umělci světového formátu nejsou naprogramovatelné stroje. Nicméně, co by měl hudební trh roku 2004 přinést? Mistr vkusného popu Phil Collins slíbil výběr svých nejpůsobivějších balad. Irští dinosauři U2 by někdy v průběhu roku měli vydat nové album a je otázkou, zda opět zalaškují s pokusy o elektronickou progresivitu devadesátých let, nebo zda budou pokračovat v návratu ke svým nejsilnějším polohám osmdesátých let (jak se o to s nemalým komerčním úspěchem pokusili na desce předcházející). R. E. M., kteří v loňském roce rekapitulovali, by se měli pochlubit novým řadovým albem. Přes proklamativní závěr kariéry přijde v létě s albovou novinkou písničkářka Joni Mitchell, tradiční úspěch na našem trhu by mohla se svou novinkou zaznamenat na podzim irská zpěvačka Enya. O slovo by se znovu měli přihlásit také Oasis, Coldplay, The Cure, Manic Street Preachers či neúnavní matadoři jako Eric Clapton, Roger Waters nebo Neil Young. Ozvat by se měli američtí Aerosmith, kanadská hitparádová princezna Avril Lavigne a její krajanka Alanis Morissette nebo staronový rocker Lenny Kravitz. Až rok 2004 v celém svém trvání ovšem ukáže, které tituly skutečně uzřely světlo světa a jak se jim v tomhle světle dařilo.

Psáno pro časopis Muzikus
Tagy