Bryant Siono - Kapelníkem u Jennifer Lopez

Bass profil

Bryant Siono

Kapelníkem u Jennifer Lopez

Vedle Jennifer Lopez působí vynikající baskytarista, aranžér a producent Bryant Siono. Třicetiletý kapelník má pod palcem vše, co u Jennifer souvisí s hudbou - od aranží přes programování smyček až po sestavování kapely. Před loňským koncertem J.Lo v Praze jsem měl možnost se s Bryantem sejít a u piva si popovídat o všem možném i nemožném kolem jeho hudebního působení.

Hudba a tanec

Nemohli jsme začít jinde než u Jennifer. Kapelníkem u takovéto hvězdy se nestanete jen tak. Musíte ovládat nejen svůj nástroj, ale být schopen i aranžování a umět vybrat i ty správné lidi. A také musíte najít společnou řeč s hlavním umělcem.

Přestože si Bryant práci u Jennifer pochvaloval a byl spokojen jak lidsky, tak umělecky, znamenalo to pro něj spoustu námahy, především aranžování a programování. Vše muselo jít ruku v ruce s tanečními kreacemi a prvky, které si J.Lo vymýšlela za pochodu, a bylo proto nutné často, i během samotného turné, měnit aranž skladby i smyčky v ProTools. „Navíc, muzikanti mají svoji řeč, a tanečníci mají řeč úplně jinou, jiné výrazy. A jako hudební ředitel jsem musel převádět řeč tanečníků do řeči muzikantů. Snažil jsem se pochopit, co se mi snaží říct. (smích) To je na téhle práci možná to nejtěžší.“

Zkoušení na celé turné zabralo kapele a tanečníkům měsíc a půl, než bylo vše v takovém stavu, aby byla J.Lo ochotna na turné vyrazit. Do skupiny si jako kapelník mohl vybrat, koho chtěl, ale zároveň byl za svůj výběr zodpovědný. Logicky si vybral lidi, které zná a na které se může spolehnout - s bubeníkem a klávesistou hrává i mimo své hlavní zaměstnání a na pódiu jim stačí pohled a vědí, co kdo udělá příští chvíli.

Koncerty a turné

Ve chvíli, kdy kapela vyrazí na turné, začíná pro Bryanta méně náročná část práce. Všechno je připraveno, zaranžováno a naprogramováno a zbývá už jen odehrát koncerty. I když i před koncertem musí zkontrolovat, že vše běží v pořádku, není to zase tolik náročné. Přirozeně se občas přihodí, že chce Jennifer nějakou písničku přidat nebo upravit aranž. V tu chvíli to pro Bryanta znamená, že musí dotyčnou skladbu nejen upravit, ale také ji nazkoušet s kapelou.

Během koncertu moc příležitostí k improvizaci není, ale i tak se muzikanti snaží si hudbu užít a v rámci aranží zkouší i jiné linky a zvuky, aby jim písničky nezevšedněly. Každý z nich zná tyhle skladby i pozpátku, a tak je k lehkým změnám opravňuje suverenita, s jakou hrají.

A jaká je vlastně podmínka, aby člověk dostal práci tour muzikanta? „Všude po světě je spousta skvělých muzikantů, kteří by tuhle práci mohli dělat. Nejdůležitější je ale váš přístup a životní styl. Musím s těmito lidmi žít a oni se mnou. Na turné jsme od června a ještě dlouho na turné budeme. Musíte být dobrý muzikant a rozumět svému nástroji, ale také musíte vědět, že nehrajete turné proto, abyste se předvedli. Někteří muzikanti přijdou na koncert a chtějí všechny ohromit, jak jsou skvělí. Ale o tom to vůbec není.“

Žánry a vlastní kapely

Přestože se zdá, že Bryant hraje jen r‘ n’ b a ničemu jinému se nevěnuje, opak je pravdou. Během své kariéry se snaží nasát i jiné styly a je mu prakticky jedno, co právě hraje nebo co se učí. „Samozřejmě že ve všech stylech nebudu nejlepší, ale aspoň se snažím pochopit jazyk.“

Vyrůstal obklopen latinskoamerickou hudbou, především salsou, ale i gospelem, který hrával v kostele. Hraje ale i rock, sambu nebo flamenco. „Když jsem s hudbou začínal, někdo mi řekl, abych se naučil co nejvíc hudebních stylů. Čím víc budu umět hudebních stylů, tím lépe se mi budou vydělávat peníze.“ (smích) I když přiznává, že to není jen o penězích, nechce zůstat jen u jednoho hudebního stylu, ale chce, aby mu volali lidé i z jiných žánrů.

Vedle působení u J.Lo má Bryant minimálně tři další dlouhodobější projekty. Hraje flamenco s kytaristou a perkusistou, což je spíš taková „holírna“ do barů a hospod.

Významnější je kapela DW3, kam ho přitáhli bratři Billy a Eric Mondragonovi, když před deseti lety urgentně hledali záskok za baskytaristu, kterého tehdy zavřeli. Od té doby s nimi hraje, kdykoliv se dostane do Los Angeles. Kapela je postavena především na precizních vokálech, které doplňuje ještě další skvělý vokalista Damon Reel. Díky albu On the Floor, které natočili, se dostali i na pár turné a větší jazzové festivaly, i když hudba je na něm především r ‘n’ b a gospel.

Další významnou kapelou jsou rockoví Black Tokyo. „Je to kapela, kde hrají mí nejbližší přátelé a zároveň i nejoblíbenější spoluhráči.“ U bicích tu najdeme spoluhráče od Jennifer Charlese Streetera, na kytaru hraje člen doprovodné kapely Lady GaGa Tim Stewart a posledním členem, nebo spíše členkou, je zpěvačka Tena Jones. „Celou kapelu nastartovali Tim a Tena, napsali několik písniček a přišli za mnou a Charlesem, že bychom to měli nahrát. Znělo to skvěle, a tak jsme si řekli, že bychom měli být kapela. Napsali jsme další věci a začali hrát po městě a lidem se líbíme.“ Problém téhle kapely je, že se málokdy sejdou, aby dali něco pořádného dohromady. Neustále je někdo z nich na turné, a tak mají málo času. Nicméně rádi by právě tento projekt pořádně „rozjeli“.

Baskytarám vládne Carvin

Bryant vlastní něco kolem třiceti baskytar, i když by to mohlo být podstatně více. Spousta firem mu posílá své nástroje, aby se stal jejich firemním hráčem. Většina muzikantů si tyto nástroje nechává, i když na ně nehraje. Bryant je však vrací, neboť mu nepřijde fér nechat si nástroj, na který nemá v úmyslu hrát.

Ve své sbírce má třeba svou první basu Aria Pro II, a poté co ji nechal nedávno seřídit, prý stále skvěle hraje. Má několik baskytar Ken Smith „Když jsem byl mladší, tak na tyhle basy hrál každý gospelový basista, to jste prostě museli mít.“ (smích) Vlastní i staré a novější Fendery - jak Precisiony, tak Jazzy. Starší nástroj ale používá jen ve studiu nebo ve městě, na turné už se bojí je brát.

V současné době hraje především na Carvina - vlastní dva typy, SB4000 a SB5000. Zvukově mu připomínají Jazz Basy a firma se o něj dobře stará, kdykoliv cokoliv potřebuje, není problém to dodat. Zajímavým nástrojem je na zakázku dělaný N.Zaganin od brazilského kytaráře Zaganina nebo starý a dutý Guild, který sice stál hodně peněz, „... ale nelituju toho.“

Na turné s J.Lo si Bryant vzal oba Carviny, N.Zaganina a také čtvrtou baskytaru, na zakázku dělanou od Pata Wilkinse. „To je chlápek, který ve své továrně dělá hlavně povrchovou úpravu pro jiné značky, například Lakland nebo Sadowsky. Dělá ale taky luxusní Jazz Bassy. Pro mě udělal speciální pětistrunný nástroj s P/J snímači. A dal mi do něj aktivní elektroniku Aguilar OBP-3, což je můj oblíbený pre-amp.“

Aguilar, Aguilar a... Aguilar?

Pokud je někdo závislý na zvuku Aguilaru, tak je to právě Bryant. Ze třiceti baskytar, které vlastní, jich má dvacet aktivní elektroniku Aguilar OBP-3, včetně obou Carvinů, N.Zaganina nebo Wilkinse. Přestože vyzkoušel i jiné předzesilovače do baskytar a má pro ně slova uznání (Bartolini, Sadowsky nebo J-Retro), jednoznačně u něj vyhrává Aguilar: „Na Aguilaru je něco, co se dá těžko popsat. Má skvělé spodky, ale ne takové ty nečitelné, ,bahnité‘. Výšky jsou takové křupavé, ale neničí mi uši. Výšky můžu vytočit na maximum a pořád mi znějí uhlazeně. To si u jiných pre-ampů dovolit nemůžu. A středy jsou prostě nepopsatelné, je to moje nejoblíbenější část zvuku.“

Podobně to má i se snímači. Používá především snímače pro čtyř- a pětistrunné Fendery, které Aguilar vyrábí, a dává je do svých baskytar. „Často se stává, že slyšíš z kapely jen spodky, ale jednotlivé tóny jsou nečitelné. S Aguilarem ale slyším a rozumím každé notě, kterou hraji.“

Pokud jsou elektronika a snímače nuda, u aparátů to platí dvojnásob. Přestože vyzkoušel hromadu aparátů, používá prakticky jen Aguilar. Na turné s J.Lo si vzal zesilovač DB751 „Má neuvěřitelný zvuk. Zní obrovsky, ale stále má čistý zvuk, při jakékoliv hlasitosti slyšíte úplně všechno. Má takový kulatější zvuk díky lampám v předzesilovači.“ Jako kabinety používá dvě bedny GS212. „Používal jsem i kabinety s desetipalcovými reproduktory a stále je ještě občas použiji doma, ale jsme opět u toho. (smích) Na kabinetech Aguilar s dvanáctipalcovými reproduktory je něco, co se nedá popsat, ale prostě je musíte mít. Pořád mají takovou tu ostrost a rychlou odezvu desítek, ale větší prostor a tlak, lepší basy a zní prostě neskutečně.“

Ještě lepší aparát je podle něj kombinace zesilovače AG500 a kabinetu GS112. Tohle vybavení používá, když hraje menší akce ve městě. Občas vyzkouší i zesilovač ToneHammer 500: „Zvuk není tak kulatý jako u těch vyšších řad, ale je velice čistý. Líbí se mi na něm, že odráží nástroj, na který hraješ. Přesně slyším vlastnosti jakéhokoliv nástroje, který do něj zapojím.“

Zajímavý je i popis aparátů obecně: „Často se mi u jiných aparátů stávalo, že zvuk vycházel ze zesilovače, jako by šel přes efektový procesor. Ten zvuk šel odtamtud příliš uhlazený, a přitom být neměl. Když do Aguilaru zapojím agresivní a průraznou baskytaru, zní agresivně a průrazně. Když tam zapojím svůj dutý Guild, který by měl znít kulatě a tlustě, zní kulatě a tlustě. Aguilar dělá to, co by měl dělat - zesiluje. Hrál jsem třeba na EBS, což je skvělá basová značka, ale ten zvuk mi přišel jako z procesoru. Příliš dokonalý.“ (smích)

V efektech je to přeci jen o něco zajímavější. Vedle všech efektů Aguilar (viz box), zkouší a hraje Bryant na efekty Electro Harmonix Micro Q-Tron (filtr) nebo starý filtr DOD FX25B nebo octaver Electro Harmonix POG. Na rockové koncerty používá overdrive Aguilar AGRO nebo předzesilovač Aguilar ToneHammer.

Jako r‘n’b basista musí umět zahrát i basové linky na klávesy. „V popu i r‘ n’ b je to častý jev, že musíte hrát některé linky na klávesy. Jsou tam potřeba syntezátorové basy a musíte je umět zahrát dobře. Jako byste hrál na baskytaru. Je to něco úplně jiného, s jiným pocitem.“ K tomuto účelu dlouhá léta používal Roland Juno II, který vyměnil za Roland Juno G. V současné době přesedlal na Korg R3. „To jsou maličké klávesy, mají jen tři oktávy, ale to bohatě stačí. A ty zvuky uvnitř! ... a nejsou ani drahé, vlastně jsou velice levné.“

Dojem

Na domluvenou schůzku dorazil podsaditý, přátelsky naladěný a sympatický chlapík. Jako prakticky vždy v takovém případě, dalo by se vykládat podstatně déle. Bryant byl do muziky zapálený a rád si povídal. Konečně kdo jste byli na koncertě J.Lo, určitě jste si všimli chlapíka v obleku, který stál těsně za Jennifer, dirigoval celou kapelu a bylo na něm vidět, že hudbou žije. Poslouchá prakticky jakoukoliv hudbu a s velkým respektem se vyjadřoval o basových legendách. A pokud se ptáte na jeho posedlost Aguilarem, dá se vysvětlit i tím, že se dvěma zaměstnanci se zná ještě z dob, kdy v Aguilaru nepůsobili. Dave Avenius (ředitel) a Justin Huth (marketing a vztahy s umělci) totiž pracovali v obchodě Bass Exchange v Los Angeles, kam si Bryant chodíval nakupovat basové potřeby. „Justin je ten typ basáka, který ví o baskytarách úplně všechno. Schválně se ho zkus někdy na něco zeptat. Uvidíš.“