Před možná už deseti lety jsem si vybíral sluchátka. Jak jsem si procházel nabídku, všiml jsem si sluchátek beyerdynamic DT770 PRO. O firmě jsem nevěděl nic, značka ve mně evokovala preciznost, techničnost, možná i určitou neosobnost. Ano, tušíte správně, jsou to Němci. Circumaurální obrovské mušle a široký frekvenční rozsah tenkrát upoutaly mou pozornost, a tak jsem si je šel poslechnout. Byly první a poslední, které jsem si vyzkoušel, a mám je dodnes. Možná firmou proklamovaný důraz na kvalitu a technickou dokonalost není jen marketingové klišé. Čtěte.
Historie značky beyerdynamic
Firma se jmenuje beyerdynamic GmbH & Co. KG po svém zakladateli Eugenu Beyerovi, a to malé bé na začátku není chyba. Pan Beyer firmu založil roku 1924 v Berlíně a pojmenoval ji Elektrotechnische Fabrik Eugen Beyer. Výráběla reproduktory pro kina, protože nastupoval zvukový film a pan Beyer věřil, že návštěvníci kin ocení mnohem kvalitnější zvukový zážitek, než tehdy poskytovaly domácí gramofony. A vsadil na správnou kartu, zvuk hrál v Německu dvacátých a třicátých let stále významnější roli. Začalo oficiální rozhlasové vysílání a nenákladné přijímače učinily rozhlas dostupným pro mnohé. Postupně rozšířil portfolio o sluchátka. V roce 1937 uvedl legendární model DT48, který byl vyráběn v téměř nezměněné podobě až do roku 2013 a byl jedním z nejdéle prodávaných produktů v historii spotřební elektroniky. O dva roky později uvedl pan Beyer první dynamický mikrofon pro studiové využití, M19. Ten se postupem času stal standardem pro německý národní rozhlas Reichs-Rundfunk-Gesellschaft. Kruh se uzavřel a portfolio pokrylo celý přenosový řetězec.
A dál už jen telegraficky: V roce 1962 beyerdynamic uvedl na trh „transistophone“, bezdrátový vysílač připojeného mikrofonního signálu. V roce 1963 posloužil nově uvedený směrový mikrofon M88 při první oficiální návštěvě královny Elisabeth v Austrálii. V roce 1969 páskový mikrofon M 500 vyvrátil zavedené přesvědčení, že páskové mikrofony jsou příliš křehké. 1973 byla představena kvadrofonní sluchátka DT 204. 1985 byla uvedena sluchátka DT 770 a DT 880 pro audiofily. Ve stejném roce se začal prodávat studiový kondenzátorový mikrofon MC 740 s přepínatelnými směrovými charakteristikami. 1987 použili v Amsterodamu osmnáctikanálový bezdrátový systém pro slavný muzikál Cats. 1989 beyerdynamic uvedl první dynamické mikrofony s neodymovými magnetem, řadu TG-X. 1996 spatřil světlo světa nejmenší studiový mikrofon na světě, klipový MCE 7. V roce 1998 beyerdynamic představil MCS a MCW, digitálně ovládané konfereční systémy.
Následoval SMS 600, stereo in-ear systém. 2000 na trh přišla známá řada mikrofonů Opus. 2005 beyerdynamic přišel s konceptem Manufaktur - individuální konfigurací prémiových sluchátek DT 770, DT 880 a DT 990. V roce 2006 byly představeny technologie Revoluto a Headzone. 2007 potom headset pro kokpity letadel, HS 600 DANR, který disponoval digitální redukci šumu. 2010 se začaly vyrábět sluchátka s technologií Tesla, T 50 p. A minulý rok společnost oslavila devadesátileté výročí a nadělila sobě a svým zákazníkům sluchátka T 90 a limitovanou edici M 88 TG.
Beyerdynamic dnes a zítra
Zajímavé je, že je beyerdynamic i dnes rodinnou firmou. Po zakladatelově smrti v roce 1959 firmu převzal syn Fred Beyer a dnes firmu vlastní ze sta procent zakladatelovy dvě dcery a vnučka. Označení rodinná firma svádí k představě malé firmy, ale beyerdynamic má pobočky v USA, Indii a Singapuru, a roční obrat zhruba padesát milionů eur. Od roku 2003 působí na pozici výkonného ředitele Wolfgang Luckhardt, který je teprve třetím výkonným ředitelem mimo rodinných příslušníků. V příštích pěti letech plánuje posílit světovou pozici a pokračovat ve vývoji nových technologií. Je zvažována expanze do Jižní Ameriky, zejména Brazílie, významnou roli v plánech pochopitelně hraje i Asie, také jako odbytiště, protože výrobu prý z Německa nikdy nepřesunou.
Produkce firmy je organizována do tří divizí: Konfereční technika, Audio Pro a Spotřební produkty. Divize Konferenční technika produkuje konferenční systémy, aparatury s mikrofony, tlumočnické pulty a průvodcovské systémy. Divize Audio Pro vybavuje nahrávací studia, dodává mikrofony a sluchátka pro jevištní použití nebo živé rozhlasové a televizní vysílání a sluchátka pro další profesionální použití. Divize Spotřební produkty zahrnuje špičková sluchátka, sluchátkové zesilovače, herní sluchátka s mikrofonem a kompaktní in-air modely. Výrobky jsou stále vyráběny v Heilbronnu, odkud interní servisní a logistické centrum společnosti dodává výrobky do celého světa. Velmi důležité jsou výzkum a vývoj - zabývá se jimi více než deset procent zaměstnanců z celkového počtu přibližně tří set čtyřiceti. Jejich nápady realizuje přibližně sto osmdesát vysoce kvalifikovanými zaměstnanců v Německu, většinou ručně. Do návrhu výrobků dnes více a více mluví i zákazníci, zejména v segmentu Audio Pro je beyerdynamic v těsném kontaktu s klíčovými zákazníky. Velký potenciál leží v sociálních médiích, kde zákazníci dávají okamžitou přímou zpětnou vazbu, a v budoucnu by tento kanál prý také mohl sloužit jako zdroj návrhů při vývoji produktů.
Na technologické špičce
Revoluto, patentovaná technologie pro konferenční mikrofonní systémy, umožňuje díky unikátnímu designu snímání mnohem větší volnost pohybu řečníka u pultu. Řečník nemá nepříjemný mikrofon s husím krkem a může se soustředit na téma a publikum.
Technologie Scudio zase odstraňuje problémy se zvukem, které jsou způsobeny mobilními rádiovými přístroji. Speciální štít na hlavě mikrofonu zaručuje bezchybný přenos, a to i v plných konferenčních sálech s bezpočtem chytrých telefonů.
Tlumočníci, kteří pracují se sluchátky na uších, ocení Ear-Patron. Patentovaná technologie na ochranu sluchu zabraňuje jeho poškození, které může být způsobeno nadměrným a dlouhodobým hlukovým zatížením. Digitální patron tlumočnických systémů zobrazuje ekvivalentní akustický tlak v čase a včas tak varuje před akustickým stresem na pracovišti.
Headzone je mobilní sluchátkový systém pro prostorový zvuk, umožňuje přirozené přehrávání v režimu 5.1 přes stereo sluchátka.
S exkluzivní technologií Tesla dosahují stereosluchátka beyerdynamic vysoké účinnosti a zároveň jemně diferencovaného zvuku.
Kombinace velmi citlivé kmitací cívky a silného magnetického pohonu není pojmenována po vizionářském vynálezci, fyzikovi a elektrotechnikovi Nikolovi Teslovi (1856-1943) pro nic za nic. Pro konstruktéra sluchátek je ten hlavní problém magnetické pole zvukového generátoru - elektroakustického měniče. Nebo ještě přesněji: magická hranice jedna tesla (1 T). Vědci definují teslu jako jednotku magnetické indukce a jde o odvozenou jednotku v soustavě SI (mezinárodně uznávaná soustava jednotek fyzikálních veličin, z francouzského Le Système international d’unités). Jde o sílu magnetického pole působící na proud protékající vodičem. Hodnoty přesahující 1 T jsou považovány za těžko dosažitelné, pokud jde o konstrukci sluchátek. Tady každé zvýšení takzvané hustoty magnetického pole (z anglického magnetic flux density) vede k ohromným výsledkům. Cívky mohou být jemnější a v konečném důsledku tedy rychlejší, produkovaný zvuk je tak detailnější a bohatší na detail. A současně je využití energie efektivnější a posluchač tak může poslouchat více nahlas.
Vysoká míra ruční výroby dovoluje cílit na velmi vysokou kvalitu, ale také to činí výrobní proces flexibilní. Proto lze vyjít vstříc malým sériím a zakázkovým projektům, ať již sluchátek nebo konferenčních systémů pro domácí nebo zahraniční trh, beyerdynamic tuto službu nabízí pod jménem Manufaktur. Zákazníci si mohou nakonfigurovat a objednat osobní sluchátka nebo náhlavní soupravy on-line.
Ale aby to nebyl jen suchý výčet výrobků a patentů, požádal jsem generálního ředitele, pana Wolfganga Luckhardta, o pár odpovědí. Tady jsou:
Která část konstrukce sluchátek je podle vás nejsložitější?
Je těžké uvést jednu věc. Je to kombinace návrhu konsktrukce a akustiky. Sluchátka musí být robustní, ale lehká, aby byla pohodlná a atraktivní, vzhled je samozřejmě také důležitý. A mnohé parametry podmiňují jiné. Například řešení akustického konceptu ovlivňuje návrh mušlí. Nejdůležitější je tedy pefektní kombinace všech těchto požadavků a spojit je v harmonická, vyvážená sluchátka.
Co je nejsložitější při výrově mikrofonů?
Pokud jde o pódiové mikrofony, složité je navrhnout mikrofon, který má skvělý zvuk, bezchybně funguje a je postavený jako tank. Protože na pódiu mikrofony muzikantům padají, trefují je paličkami, jsou vystaveny vysokým a nízkým teplotám a také vlhku. A za každé situace musí přežít a poskytnout skvělý zvuk, stejný jaký poskytovaly po vybalení z krabice. Takže ta nejsložitější věc je, vzít tu křehkou součástku, jakou je mikrofonní vložka, a vytvořit produkt, který vydrží test času na pódiích světa.
Označení DT znamená dynamický telefon.
Jak to je s impedancí sluchátek? Vaše sluchátka jsou navržena v širokém spektru hodnot, od 16 Ω v případě modelu Custom One Pro Plus po 600 Ω u modelu T1. Můžete nám, prosím, vysvětlit, jaká jsou pro a proti u nízko- a vysokoimpedančního návrhu?
Abychom mohli odpovědět, je nutné si připomenout, co impedance znamená. Impedance je odpor kladený střídavému proudu zabudovaným měničem. Je to jeden z nejdůležitějších parametrů sluchátek, protože má významný vliv na to, jak sluchátka převádí elektrické napětí na zvuk. Krátce řečeno, čím nižší impedance, tím hlasitější sluchátka budou při stejném napětí. Což dělá nízkoimpedanční sluchátka vhodná pro přenosné přehrávače, které - protože jsou napájeny bateriemi - mají poněkud nižší výstup. Vysokoimpedanční sluchátka mají na druhé straně o něco lepší podání vyšších středů a výšek v porovnání s jinak stejnými nízkoimpedančními protějšky. Proto jsou vhodná pro zdroje s vysokým výstupem nebo pro situace, kde je požadována vysoce kvalitní reprodukce, například v audiofilské komunitě.
Je to tedy tak, že čím nižší impedance, tím nižší nároky na sluchátkový zesilovač?
Záleží na designu výstupního stupně, vysokoimpedanční sluchátka potřebují vyšší napětí, nízkoimpedanční zase větší proud. Koncový stupeň ale musí být dobře chráněn proti zkratu, který nastává ve chvíli zapojování konektoru kabelu sluchátek a řešení této ochrany je u nízkoimpedančních zesilovačů poněkud složitější.
Jaký má výstup máš vlajkový model, sluchátkový zesilovač A2, při 16 Ω?
Sto padesát miliwattů. Výstupní impedance A2 může být nastavena mezi 0 a 100 Ω a zesilovač je chráněn proti zkratu při všech hodnotách. Protože sluchátka potřebují jen malý výkon, sluchátkový zesilovač nesmí být předimenzovaný, tak aby bylo možné udržet nejnižší možný vlastní šum.
Legendární sluchátka DT 48 byla před dvěma roky vyřazena z nabídky, proč? Který model je přímým nástupcem?
Bohužel, speciální materiál, který jsme používali pro membránu, přestal být dostupný. Proto jsme museli výrobu ukončit. DT 48 nemají přímého nástupce, ale DT 1350 PRO mohou být použita pro hodně aplikací, ve kterých se používala DT 48.
Závěr
A jak to tedy je s tím proklamovaným důrazem na kvalitu a technickou dokonalost? Deset let mám sluchátka DT 770 PRO, která posloužila mnoha natáčením demáčů, hodinám amatérského zvučení, nasazovaly je hlavy velké, malé, nejedno ucho se pod nimi zpotilo a mnohokrát cestovala zkroucená v tašce spolu s ostatním vybavením. Přežila. Hrajou. Furt.
