V tomto díle našeho seriálu se zaměřme na jeden z největších fenoménů hudby Latinské Ameriky, a to brazilskou SAMBU.
Kořeny brazilské hudby můžeme vystopovat zhruba ve třech světových kulturách, a to africké, portugalské a v odkazu původních obyvatel Ameriky - indiánů. Největší podíl a vliv na vytvoření současné podoby samby měla kultovní hudba afrických černochů (národ Yoruba - dnešní Nigérie), kteří byli jako otroci přiváženi už od 16. století a rytmus (hlavní to jejich deviza) podpořený širokým arzenálem perkusivních nástrojů byl jejich každodenní součástí života i náboženství a platil jako hlavní sebevyjadřovací prostředek. Vliv Portugalců můžeme nalézt hlavně v melodice a evropské harmonické tradici hudby křesťanské i sekulární. (Z rytmických nástrojů mají např. prapůvod nástroje jako velký a malý buben ve vojenském pochodu evropských kolonizátorů.) Indiánská hudba měla vliv, dá se říci, nejmenší a je prezentována hlavně západními amazonskými regiony Brazílie a částmi dnešního Ekvádoru a Peru.
Tyto elementy spojené dohromady vytvořily základ integrovaný snad do všech hudebních stylů Ameriky (jako je jazz, funky, soul, R & B a další) a můžeme bezpečně říci, že v dnešních dnech má brazilská, společně s kubánskou a americkou pop. hudbou (nevyjímaje samozřejmě hlavně v poslední době probíhající boom "východu") největší vliv na populární hudbu (v tom dobrém slova smyslu) celého světa.
Basová linka samby vznikla z rytmů na buben, zvaný Surdo. Její základní rytmus je v půlových dobách na první a třetí.
(S použitím materiálu The Esence of Brazilian Percussion and Drum Set a John Patitucci el. Bass)
