Slapová (nebo také palcová) technika hry na baskytaru je s funkem velmi úzce spjata. Byli to basisté funkových kapel 70. let, kteří ji vymysleli a představili širšímu publiku. Velice často se můžeme setkat s tím, že oba pojmy (jak slap, tak funky) jsou používány jako synonyma.
"Vynálezcem" slapové techniky je údajně Larry Graham. Postupem doby se přidávali další basisté, kteří zajistili slapu velkou popularitu napříč všemi myslitelnými hudebními žánry, ať už se jedná o jména jako Mark King, Marcus Miller, Flea či třeba Les Claypool...
Zatímco účel groovů hraných prstovou technikou tkví zejména v "černé práci" či "nošení vody" pro sólisty, je slap jedinečnou možností, kterou může basista na sebe zvukově strhnout pozornost publika. Zvuk, který slapovou technikou produkujeme, je zdravě agresivní, nářezový.
Pochopitelně všeho moc škodí, a to zejména proto, že při "lukostřelbě" (jak někdo též této technice říká) produkujeme zvuk obsahující hodně výšek z frekvenčního spektra. Proto je třeba k této technice přistupovat s určitým rozmyslem, abychom ostatním nástrojům v kapele příliš "nelezli do zelí".
Slapping je tvořen základní dvojicí úderů pravé ruky - a to úderem palce (tvořeným švihem v zápěstí) a trhnutím za strunu ukazováčkem či prostředníkem. K tomuto základu můžeme ještě přidat perkusivní údery tvořené prsty levé ruky.
Hrát slapem je poněkud náročnější než klasickými technikami, jakými jsou prsty či trsátko. Chce to ze začátku trochu tréninku a cviku, než se nám podaří správně rozeznívat ty správné struny. Získání jistoty v úderu se nedá nastudovat čtením jakýchkoliv materiálů, nýbrž usilovným a často mnohahodinovým cvičením. Úplným začátečníkům doporučuji najít si ve svém okolí nějakého zběhlejšího učitele, který správné postupy ukáže a vysvětlí. Ušetří si tím spoustu času, který by trávili hledáním toho, co už před námi někdo jiný našel.
Další důležitou věcí je používat hned od počátku metronom. Slap je založen na rytmu, a co největší rytmická přesnost je v něm naprosto klíčová. Postupem času můžeme použít osvědčený tréninkový postup, kdy necháme metronom kliknout vždy jen na druhou a čtvrtou dobu v taktu, aby nám simuloval úder virblu.
Cvičení 1
Nejjednodušší způsob, jak začít se slapem, je hra v oktávách. Palcem je hrána vždy hlubší nota, trhnutím ta vyšší.
Cvičení 2
Toto cvičení je náročnější v tom, že musíme v některých místech opakovat stejný úder dvakrát po sobě. Je to v podstatě systém cvičení paradidlů - výborně je prezentován např. v audio škole Richarda Scheuflera Slap a funky, která je oproti zahraničním titulům levná, přesto velmi kvalitní. Vřele doporučuji její koupi všem, kteří to myslí se slapem trochu vážně.
Cvičení 3
Slapová figura hraná s využitím ligatur (vázaných not, v tomto případě hraných příklepy).
Cvičení 4
Na závěr dnešních cvičení si dáme jednoduchý slapový groove ze skladby Thank You, kapely Sly and the Family Stone, basisty Larryho Grahama. Jedná se o jednu z vůbec prvních slapem nahraných basových linek. Nahrávka pochází z roku 1971. Hrána je přísně staccato.
Co se týče dalších studijních materiálů v souvislosti se slapem, mohu doporučit např. učebnici Slap Bass Programm Alexise Sklarevskiho, Slap It Tonyho Openheima či třeba Liebmanovu učebnici Funk Bass...
